B11....................................................................................zrevidováno

• mandatum qualificatum – příkaz úvěrový

• praetorský slib constitutum debiti alieni

1. právo zástavní

• věcná záruka obligace

• zřizovaná dlužníkem nebo osobou třetí

• věcná záruka eliminuje nebezpečí a že věřitel nedostane své (není závisla na nejistotě platebních schopností)

• dlužník převede do moci věřitele nějaký majetkový objekt

• věřitel se na jeho hodnotě bude hojit, nebude-li hlavní obligace řádně splněna = odvozená držba

• postavení dlužníka se měnilo

• dlužník přestával ručit celým svým majetkem – končila obligatio personae

• dlužník počal ručit pouze zastavenou věcí, nastupovala obligatio rei

• zvláštní ochrana praetorem - věřitele chráněn jako věcně oprávněný – ochrana absolutního charakteru

  • i proti třetím osobámm nejen proti dlužníkovi

• realizace zástavy

  • neplní-li dlužník to, k čemu jej obligace zavazuje – věřitel svůj nárok uspokojí na zastavené věci

  • ve starší době musela být realizace zástavy ujednána

  • od Konstantina Velikého zakázány propadné zástavy (zástava propadala do vlastnictví věřitele) jako lichva

  • jedinou formou realizace ius vendendi (právo věřitele zástavu prodat)

justiniánské právo

• ius vendendi nemuselo být zvláště ujednáváno

• věřitel ho nemohl být zbaven ani opačnou úmluvou

• zástavní právo má povahu věcného práva k věci cizí (v době justiniánského práva)

Zástavní právo

• věcné právo k věci cizí - zvyšuje věřitelovu jistotu, že jeho pohledávka bude uspokojena

• vedle dlužníkova ručeni věřiteli – zástavnímu věřiteli – věcná záruka obligačního vztahu

• zástava = zastavená věc, věcná záruka

Povaha zástavního práva, jeho formy a historický vývoj

• povahou zasahuje do věcných i obligačních práv

• není systematický jednoznačný institut

1. obligační práva

   • jako jeden z prostředků, které zesilují zajištění obligace

   1. rukojemství – osobní záruka obligačního vztahu

   2. zástavní právo – věcná záruka obligačního vztahu

2. věcná práva

   • skutečnost, že poskytuje zástavnímu věřiteli oprávnění, které lze srovnat s ostatními věcnými právy

   • zabezpečuje splnění věřitelovy pohledávky ve dvojím smyslu

1. zajišťovací funkce

   • je v popředí v době, kdy pohledávka ještě není splatná

   • uspokojení věřitelovy pohledávky zajišťuje tím, že je věcným právem k věci cizí

   • 2 formy – podle toho jak zástavní právo vznikalo:

   1. zástavní právo ruční (pignus)

   • ke vzniku oprávnění se musí odevzdat věřiteli věc, která byla zástavou

   • věřitel ovládal zastavenou věc podobně jako držitel (odvozená držba) od chvíle, kdy zástavní právo vzniklo