B8......................................................................................zrevidováno

ususfructus zanikal:

• nejpozději smrtí oprávněného

• pokud byl zřízen ve prospěch právnické osoby – nejpozději po 100 letech (podle justiniánského práva)

• nelze převést požívací právo na jinou osobu

• lze převést výkon požívacího práva (právo ale stále spojeno s osobou oprávněného)

• mohl být zřízen i k ideální části věci nebo společně několika osobám k jedné věci obsah požívacího práva připouštěl částečný výkon

quasiususfructus (jakoby ususfructus)

• vztahy připomínající právo požívací

• požívací právo nemohlo být zřízeno k věcem zuživatelným

• zůstavitel mohl zřídit požívací právo k celému svému majetku

• v rámci toho se mohly předmětem požívacího práva stát mimojiné věci zuživatelné

• odkazovník nabývá tradicí k zuživatelným věcem vlastnictví, ale musí se zavázat stipulací (zajištěnou ještě rukojmími), že on nebo jeho dědicové vrátí po skončení požívacího práva stejné množství zuživatelných věcí stejného druhu - později tato povinnost i bez stipulace

ususfructus nominis

• požívací právo zřízené k pohledávce

• poživatel měl právo pobírat nejen úroky (plody), ale i právo vybrat kapitál

• rozhodovalo, co bylo předmětem pohledávky  mohl vzniknout ususfructus n. Quasiususfructus

• po skončení požívacího práva se musel vybraný kapitál opět vrátit

1. Právo užívací – usus

   • právo osobního užívání cizí věci, která vylučuje možnost těžit plody

   • uživatel měl věc využívat osobně  nemohl převést výkon svého práva na jinou osobu

   • bylo nedělitelné

   • je-li předmětem užívacího práva věc, ze které lze těžit plody  uživatel si je mohl přisvojit jen v omezené míře – jen k bezprostřední spotřebě - tyto užitky mohl přepustit jiné osobě

   • uživatelovo oprávnění se časem stále rozšiřovalo  v justiniánském právu se svou funkcí blížilo ususfructu

cautio usuaria - podobná záruka jako u požívacího práva k zajištění povinností uživatele, užívat věc řádně

+ u usu nemůžu užívat plody, ale jsou výjimky – odeberu si mléko od krávy, ke které mám usus, ale nemůžu přebytek prodat, to bych musel mít ususfructus. K usu lesa patří brát si dřevo, ale pouze pro vlastní spotřebu. Takže výjimky existují v případech, kdy by samotný usus věci byl k ničemu.

1. Habitatio

   • právo užívat byt v cizím domě

   • osobní ráz

   • zprvu chápáno jako požívací či užívací právo k bytu

   • justiniánské právo to již chápalo jako samostatný typ služebnosti, která umožňovala i pronájem bytu

   • vznik odkazem

2. Operae

   • právo výlučně osobně užívat služby cizího otroka + zvíře

   • vznik odkazem

Výkon služebnosti, pojem držby služebnosti (držby práva)

• představa – faktický výkon služebnosti je možno považovat za držbu služebnosti

• pojem vydržení služebnosti – odstraněno ale ještě za republiky

• klasičtí právníci vycházeli z jiných představ – výkon služebnosti za držbu nepovažovali

• ale faktický výkon služebnosti byl u jednotlivých pozemkových služebností praetorsky chráněn:

• vydání interdiktu podmíněno tím, že obsah služebnosti byl v určitém období skutečně vykonáván

•  podobné podmínky jako při possessorní ochraně

• působila proti vlastníkovi služebného pozemku, tak i proti dalším osobám

• ochrana výkonu požívacího práva (ususfructus)

• ochrana poživatele pozemku za podobných podmínek jako násilně vypuzený držitel

• praetor chránil ususfruktuáře i před méně intenzivním rušením  ochrana vycházela s possessorní jako ze svého vzoru ( interdictum Uti possidetis utile)

• teorie (Gaius): poživatel jakoby měl držbu – srovnání výkonu jeho práva s držbou  představa: faktický výkon služebnosti, ne jen požívacího práva se považuje za stav podobný držbě – „je jakoby držbou“ – quasi possessio – požadavkem, aby tento stav nastal, je jediný skutečný výkon služebnosti s možností jej opakovat

• další představa: pojem držby práva (iuris possessio) = předmětem držby je právo samo jako věc nehmotná (res incorporalis)

•  význam představ pro aplikaci v pozdějším právu na problém vzniku služebností - kvasitradice