B8......................................................................................zrevidováno
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
právo kácet stromy za účelem odběru dříví
právo lámat kámen
právo dobývat a pálit vápno
právo kopat hlínu
právo těžit písek
k domovním pozemkům
vznikly později než služebnosti k venkovským pozemkům
právo zapustit do sousedovy zdi část své stavební konstrukce
povinnost vlastníka služebního pozemku udržovat v dobrém stavu svou stavbu, o kterou se cizí stavební konstrukce opírá
nesení břemene (servitus oneris ferendi) – jediná výjimka z pravidla, že vlastník služebného pozemku není zavázán k žádné pozitivní činnosti
právo mít část své stavby nad cizím pozemkem (např.střechu)
právo prorazit v cizí zdi okno
služebnosti okapu
opravňuje svádět dešťovou vodu na cizí pozemek
služebnost stoky (kloaky)
opravňuje svádět nečistotu na služebný pozemek stokou
služebnosti zakazujícího rázu
dávaly oprávněnému možnost něco zakázat negativní služebnosti
právo zakázat vyšší stavbu na pozemku služebném
právo zakázat stavbu, která by bránila v přístupu světla či výhledu
b) osobní služebnosti
Právo požívací – ususfructus
a) právo užívat cizí věc = uti
b) právo těžit z cizí věci plody = frui
tak aby nebyla změněna její podstata
podstata věci = souhrn jejích vlastností, kterými je dáno hospodářské určení věci
předmětem mohly být movité i nemovité věci,
předmětem nemůže být zuživatelná věc
jedna z nejstarších osobních služebností
původně měl převážně alimentační funkci
zřizováno zejména na případ smrti k věcem ze zůstavitelova majetku, které měly sloužit k zajištění obživy pro některého z pozůstalých, zatímco vlastnictví bylo vyhrazené jiné osobě (dědici) požívací právo zanikalo až smrtí oprávněného
základní práva a povinnosti poživatele – usufruktuáře:
právo věc užívat a těžit z ní plody
musel věc fyzicky ovládat, ale nebylo považováno za skutečnou držbu
přirozené plody získával do vlastnictví originárně – ale na rozdíl od vlastníka až sklizní - percepcí
civilní plody (= úroky) pobíral po dobu trvání požívacího práva
povinnost užívat jen tak, jak by to činil dobrý hospodář (jako dobrý otec rodiny – bonus p.familias)
část plodů musel vynakládat na udržení věci v původním nezměněném stavu (např. doplňovat stádo z mláďat)
oprávněn těžit jen takové plody, které bylo možné považovat za pravidelný výnos (nesměl vykácet celý les)
nesměl působit na věc tak, aby změnil její podstatu
ani v případě, že by tím byla její hodnota zvýšena
nesměl s věcí disponovat, ani v její prospěch zřizovat věcná práva
cautio usufructuaria - zvláštní slib k zajištění povinností poživatele mohl na poživateli požadovat vlastník, poživatel se zavazoval, že bude věc řádně užívat a že věc po skončení požívacího práva vlastníkovi vrátí na případ nesplnění se zavazoval k náhradě škody
jediná záruka, jinak povinnosti poživatele nebyly stanoveny žádnou obecnou právní normou
vlastník nebyl povinen věc poživateli vydat, dokud mu nezřídil kauci (popř.vindikovat zpět)
až v justiniánském právu považovány povinnosti usufruktuáře za povinnosti uložené zákonem
podstatně omezoval vlastnické právo – nejvíc ze všech služebností
vlastníkovi zbývalo jen holé vlastnictví (nuda proprietas)
mohl sice věcí disponovat, ale jen tak, aby dispozicí nebylo ohroženo požívací právo a jeho výkon
mohl ho převádět, zastavit, zřizovat k pozemku služebnosti i právo užívací