B8......................................................................................zrevidováno

1. vlastník nemá žádnou pozitivní povinnost

• nemusí nic konat

• musí pouze strpět omezení na svém vlastnickém právu

• služebnost nemůže záležet v konání (servitus in faciendo nequit)

• vlastník nesměl omezit výkon služebnosti (nevykonávat své vlastnické právo v určitém směru) a povinen výkon služebnosti snášet

• malá výjimka: servitus oneris ferendi – služebnost nést břemeno

• vlastník pozemku, k němuž byla služebnost zřízena, povinen nejen strpět, aby soused opíral svou stavbu o jeho stavbu, ale musel i svou stavbu udržovat v dobrém stavu

• další výjimkou i povinnosti, které měl emfyteuta k vlastníkovi pozemku

1. nemohly být převáděny n. zcizovány

a) pozemkové služebnosti

• věcná práva, dávala vlastníkovi pozemku panujícího možnost užívat v jisté míře jiný, sousední , služebný pozemek

• nejstarší pozemkové služebnosti již v době archaické

• spojené s polními pozemky (právo stezky, průhonu dobytka, právo cesty, vodovodu) věci mancipační

• později přidány i domovní služebnosti

• klasické právo – stále obsah služebností považován za typizovaný

• oprávnění, které bylo jejich obsahem, bylo možno získat jen jako služebnost pozemkovou  nemohlo být obsahem osobního práva, osobní služebnosti  pokud takové vztahy vznikaly - považovány za obligační vztahy – ve středověku název služebnosti neregulérní (servitutes irregulares)

• vztah vlastníků dvou sousedních pozemků

• pozemek slouží pozemku (fundus fundo servit)

• služebnost má být pro pozemek užitečná (servitus praedio esse debet)

• hospodářskou motivací je snaha umožnit stejné využití obou pozemků  nemá sloužit výlučnému prospěchu osoby, ale objektivní ekonomické potřebě

• služebným pozemkem může být i pozemek, který přímo nesousedí s pozemkem panujícím

• práva nedílná – spojena s vlastnictvím celého pozemku (služebného n. panujícího)

• je-li pozemek ve spoluvlastnictví = může služebnost vzniknout/zaniknout jen za účasti všech spoluvlastníků

• výkon služebnosti se měl dít civiliter = aby vlastníka služebného pozemku omezoval co nejméně

  1. k venkovským - polním pozemkům

• podle ius civile to byly věci mancipační

• náležely k nejstarším služebnostem

1. služebnosti cesty

   • různá práva – společným znakem přechod přes cizí pozemek

     1. právo stezky (iter) – umožňovalo chodit, jet koňmo přes cizí pozemek

     2. právo průhonu dobytka (actus)– možnost hnát přes cizí pozemek dobytek

     3. právo cesty (via) – obsahově nejširší

2. vodní služebnosti

   1. právo vodovodu – opravňuje k odběru vody na cizím pozemku zvláštním zařízením n. právo vodu takovým zařízením vést po cizím pozemku

   2. služebnost odběru vody – právo čerpat na cizím pozemku vodu a za tímto účelem vstupovat na pozemek

   3. služebnost hnát na cizí pozemek k vodnímu zdroji dobytek a tam jej napájet

3. služebnosti, které vedly k omezenému užívání cizího pozemku n. k tomu, aby si oprávněný mohl přisvojovat z cizího pozemku některé výtěžky

   1. právo pastvy