B8......................................................................................zrevidováno

1. vlastník:

• omezen daleko víc než vlastník při ususfruktu

• měl právo jen na pravidelný plat – solarium

• zřizováno smlouvou (nájemní n. trhová) – zde muselo být přesně určeno solarium

• vyvinulo se z praxe magistrátu propůjčovat soukromým osobám pozemky, aby na nich mohly stavět

• později podobný vztah uzavírán mezi soukromníky – na základě dlouhodobých nájemních smluv (99 let)  původně posuzováno jako nájemní poměr  pak superficiář získal interdiktní ochranu a nakonec přiznána praetorská věcná žaloba podobná vindikaci

Emfyteusis

• dlouhodobý pacht polních pozemků (běžný pacht je locatio-conductio, tedy obligační vztah)

• povaha věcného práva k věci cizí

1. pachtýř - emfyteuta:

• mohl své oprávnění převádět mezi živými i na případ smrti

• mohl pozemek užívat i požívat

• plody nabýval oddělením – separací (tak jako vlastník)

• mohl měnit hospodářské určení pozemku, ale nesměl jej zhoršit (× nemohl poživatel - usufruktuář)

• nesl veškeré náklady na udržování a obdělávání pozemků

• platil daně a veřejné dávky

• oprávnění přecházelo na dědice a mohl je i zcizit (kvasitradicí)

1. vlastník:

• měl právo na pravidelné pachtovné – kanon (vectigal)

• měl předkupní právo  emfyteuta byl povinen oznámit vlastníkovi, že hodlá své právo zcizit a vyžádat si jeho souhlas

• pokud vlastník předkupní právo neuplatnil, mohl žádat za souhlas 2% z prodejní ceny – laudemium

• měl právo emfyteutické právo vypovědět – pokud emfyteuta neplatil pachtovné či zhoršil pozemek

• vývoj emfyteutického práva:

• východiska:

  1. nejstarší – praxe dávat soukromníkům dlouhodobý (100 let) či trvalý pacht státních a obecních pozemků

• vektigální vztahy (pachtovné = vectigal)

• pachtýřovo oprávnění bylo chráněno podobnými prostředky jako vlastnctví

• povaha věcného práva k věci cizí

  1. později – vyvinuly se různé formy dlouhodobé pachtu

• jejich předmětem také státní půda a půda císařských velkostatků

• zejména ta, která byla dosud pustá

• cílem osadit neobdělávanou půdu a zajistit její kultivaci

  1. ius perpetuum – trvalý pacht, vztahy, které vznikaly ke státní n. veřejné půdě – byly vývojovým pokračováním starého vektigálního práva

  2. ius emphyteuticarium – vztahy vznikající na půdě císařských velkostatků

v závěru vývoje spojení východisek v jednotnou úpravu emfyteuse

• rozhodnutí císaře Zenona – řešení problému, zda smlouva, kterou se tyto vztahy zřizují je trhová n. pachtovní  rozhodnutím že je to smlouva zvláštní

• vývoj za feudalismu:

• některé principy emfyteuse uplatněny na právní vztahy feudálních poddaných k půdě – rozvoj feudálních představ o děleném vlastnictví (emfiteuta chráněn jak vlastník – termín utilis=analogický, podobný; ale i užitečný – středověcí právníci došli k představě o tzv. děleném vlastnictví

• nauka o děleném vlastnictví:

• vlastnictví, které je rozděleno mezi vlastníka (pána) pozemku a jeho uživatele