B8......................................................................................zrevidováno

Vznik a zánik služebností

vznik

1. právní jednání

   • účastníkem musela být osoba, která:

   • byla vlastníkem služebné věci

   • měla způsobilost k právním úkonům

   • nebyla omezena v dispozici s věcí (vyplývající ze zákona n. úředního zákazu)

   • civilní služebnosti vyžadovaly, aby zřizovatel služebnosti byl kviritským vlastníkem

   1. formální

      1. mancipace

   • u venkovských polních služebností

   • ústní formule přizpůsobena tomu, že jde o zřízení služebnosti a ne o převod vlastnického práva

   • mohlo se užít (i injurecesse) i při spojení převodu vlastnického práva se zřízením služebnosti:

1. dedukce služebnosti či ususfructu – deductio servitutis

   • nabyvatel zřizoval služebnost ve prospěch dosavadního vlastníka pozemku, k němuž získával mancipací vlastnictví

   • jakoby zpět vlastníkovi zřídil nějakou služebnost

2. impozice služebnosti – impositio servitutis

   • nabyvatel získával mancipací vlastnictví k pozemku a současně mu byla zřizována služebnost k jinému pozemku, který ale zůstával ve vlastnictví převodce

   • podmínkou: aby převodce byl vlastníkem několika pozemků

   • jakoby novy vlastnik ziskal k pozemku i dalsi pozemkovou sluzebnost

     1. injurecesse

   • u všech služebností, postup podobný jako při mancipaci

     1. vindikační legát

   • zřízení služebnosti na případ smrti

   1. neformální

   • prosadily se v poklasické době a v justiniánském právu

   • mancipace a injurecesse mizí – základními formami se stávají:

     1. vznik služebnosti „dohodami a stipulacemi“

   • vznik podmíněn jen tím, že se strany dohodly – osoba, které měla služebnost prospívat, obvykle žádala, aby se vlastník zavázal stipulačním slibem, že nebude výkon služebnosti rušit

     1. kvasitradice

   • vlastník dovolil oprávněnému, aby počal fakticky služebnost vykonávat, na základě nějakého řádného důvodu – iusta causa (jako při skutečné tradici)

   • rozšíření názoru, že výkon služebností je držbou práva

   • jiné pojetí: služebnost vzniká tradicí a tím, že je připuštěn její výkon

     1. neformální dohoda o zřízení služebnosti se mohla připojit ke skutečnému převodu vlastnického práva uskutečňovaného tradicí ( jako při mancipaci: dedukce a impozice služebnosti)

1. výrok soud – adiudikace

   • při rozdělení společné věci

   • soudce obvykle přiřkl vlastnictví věci jedné osobě (jeden z bývalých spoluvlastníků) a druhé přisoudil současně služebnost

2. vydržení

   • způsob, který byl znám v plné míře až justiniánským právem – rozšíření představ o držbě práva

   • požadavkem faktický výkon služebnosti v délce 10 (20) let

   • nevyžadovaly se ostatní podmínky řádného vydržení (řádný důvod a dobrá víra)

zánik

1. objektivně = nezávisle na vůli stran

   1. zánik služebné věci

   2. změna podstaty věci (u osobních služebností)

   3. splynutím – konfuzí /u požívacího práva = konsolace

   • nastávalo spojilo-li se vlastnictví pozemku panujícího a služebného – služebnost se neobnovovala, ani pokud byl pozemek znovu zcizen