B8......................................................................................zrevidováno
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Vznik a zánik služebností
vznik
právní jednání
účastníkem musela být osoba, která:
byla vlastníkem služebné věci
měla způsobilost k právním úkonům
nebyla omezena v dispozici s věcí (vyplývající ze zákona n. úředního zákazu)
civilní služebnosti vyžadovaly, aby zřizovatel služebnosti byl kviritským vlastníkem
formální
mancipace
u venkovských polních služebností
ústní formule přizpůsobena tomu, že jde o zřízení služebnosti a ne o převod vlastnického práva
mohlo se užít (i injurecesse) i při spojení převodu vlastnického práva se zřízením služebnosti:
dedukce služebnosti či ususfructu – deductio servitutis
nabyvatel zřizoval služebnost ve prospěch dosavadního vlastníka pozemku, k němuž získával mancipací vlastnictví
jakoby zpět vlastníkovi zřídil nějakou služebnost
impozice služebnosti – impositio servitutis
nabyvatel získával mancipací vlastnictví k pozemku a současně mu byla zřizována služebnost k jinému pozemku, který ale zůstával ve vlastnictví převodce
podmínkou: aby převodce byl vlastníkem několika pozemků
jakoby novy vlastnik ziskal k pozemku i dalsi pozemkovou sluzebnost
injurecesse
u všech služebností, postup podobný jako při mancipaci
vindikační legát
zřízení služebnosti na případ smrti
neformální
prosadily se v poklasické době a v justiniánském právu
mancipace a injurecesse mizí – základními formami se stávají:
vznik služebnosti „dohodami a stipulacemi“
vznik podmíněn jen tím, že se strany dohodly – osoba, které měla služebnost prospívat, obvykle žádala, aby se vlastník zavázal stipulačním slibem, že nebude výkon služebnosti rušit
kvasitradice
vlastník dovolil oprávněnému, aby počal fakticky služebnost vykonávat, na základě nějakého řádného důvodu – iusta causa (jako při skutečné tradici)
rozšíření názoru, že výkon služebností je držbou práva
jiné pojetí: služebnost vzniká tradicí a tím, že je připuštěn její výkon
neformální dohoda o zřízení služebnosti se mohla připojit ke skutečnému převodu vlastnického práva uskutečňovaného tradicí ( jako při mancipaci: dedukce a impozice služebnosti)
výrok soud – adiudikace
při rozdělení společné věci
soudce obvykle přiřkl vlastnictví věci jedné osobě (jeden z bývalých spoluvlastníků) a druhé přisoudil současně služebnost
vydržení
způsob, který byl znám v plné míře až justiniánským právem – rozšíření představ o držbě práva
požadavkem faktický výkon služebnosti v délce 10 (20) let
nevyžadovaly se ostatní podmínky řádného vydržení (řádný důvod a dobrá víra)
zánik
objektivně = nezávisle na vůli stran
zánik služebné věci
změna podstaty věci (u osobních služebností)
splynutím – konfuzí /u požívacího práva = konsolace
nastávalo spojilo-li se vlastnictví pozemku panujícího a služebného – služebnost se neobnovovala, ani pokud byl pozemek znovu zcizen