prednaska-osoby-verze-ke-stazeni

Přednáška

Právo osob

Příklad I

Dig.40.12.7pr.

Ulpianus 54 ad ed.

Liberis etiam hominibus, maxime si maiores viginti annis venum se dari passi sunt vel in servitutem quaqua ratione deduci, nihil obest, quo minus possint in libertatem proclamare, nisi forte se venum dari passi sunt, ut participaverint pretium.

A také svobodní lidé, jsou-li starší 20 let, kteří strpěli dát se prodat nebo jakýmkoli způsobem (může být i důvod, ale tedy spíš platí jakýmkoli způsobem) uvést do otroctví, nic nestojí v cestě, aby nemohli být prohlášeni za svobodné, pokud nestrpěli dát sebe k prodeji, aby se podíleli na kupní ceně.

Pozn. Příklad na zotročení svobodné osoby z trestu, z hlediska soukromoprávního. Ten, kdo je starší 20 let se nechá prodat do otroctví, aby se podílel na tržní ceně. Za normálních okolností nebylo možné stát se otrokem na území Říma, v tomto případě praetor znemožnil prohlášení osoby za svobodnou, zůstávala tedy v otroctví

Příklad II

Právo osob

Dig.48.9.5

Marcianus 14 inst.

Divus hadrianus fertur, cum in venatione filium suum quidam necaverat, qui novercam adulterabat, in insulam eum deportasse, quod latronis magis quam patris iure eum interfecit: nam patria potestas in pietate debet, non atrocitate consistere.

Božský Hadrián ustanovil, že když někdo v zápase s divou zvěří usmrtil svého syna, který sváděl macechu k cizoložství, jej uvrhnout na ostrov, neboť využil svého práva spíše jako zbojník než jako otec: neboť otcovská moc se zakládá ve zbožnosti, nespočívá v ukrutnostech.

Pozn. Otcovská moc nad otcem rodiny „má stejnou povahu moc jako suverénní moc v organismech politických“1 Podobně jako každý antický stát měla každá rodina svůj kult, který vykonával paterfamilias, mohl vydat provinilého člena domácnosti jak to bylo obvyklé i mezi antickými státy, byl také mezi svými i nejvyšším soudcem. Omezení

• nejprve pouze pomocí mores, instituce iudicia domestica,

• zákaz pohození prvorozeného syna či dcery(prý z doby Romulovy),

• za republiky se prosazovala pravomoc tribunů.

Tento fragment však neznamená popření otcova práva ius vitae necisque, omezovány byly pouze jeho možnosti při noxae datio a ius vendendi,2 to až do konce vyhasnutí klasického práva platí beze změny. Otec v tomto případě není trestán za to, že syna zabil, ale spíše za to, proč jej usmrtil a jakým způsobem.

Podobně i císař Traján donutil k emancipace otce, který špatně nakládal s dítětem.

Příklad III

Právo osob

Col.3,3

Divus etiam Hadrianus Umbram quandam matronam in quinquenium relegavit, quod ex levissimis causis ancillas atrocissime tractaret.

Také božský Hadrián kdysi matrónu (jistou umbrijskou matrónu) vypověděl na pět let do Umbrie, protože prý otrokyně z nejmalichernějších příčin strašlivě tahala za vlasy.

Pozn. Podobně jako se zlepšovalo postavení osob svobodných pod mocí otcovskou, stejně tak se zlepšuje i postavení otroků. Podle Gaia3 bylo možno konstitucí císaře Antonia přinutit krutého pána, aby prodal svého otroka.