Ustavni_vyvoj_od_roku_1848_do_roku_1918_na_nasem_uzemi_PREPRACOVANO
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Snahy o další rozvoj ústavnosti byly překaženy nastolením
neoabsolutismu. Došlo ke zrušení březnové ústavy, v platnosti
39
zůstaly pouze některé základní svobody. Veškerá státní moc byla
vykonávána s vyloučením veřejnosti. Rakouský stát byl budován
centralisticky, státní samostatnost českého státu zanikla. Na
druhé straně vláda podporuje rozvoj kapitalistického podnikání,
takže vedle politické nesvobody mají lidé široké možnosti
v ekonomické sféře. Po několika letech se neoabsolutistické vedení
státu ukázalo jako neefektivní.
Vydáním Říjnového diplomu panovník připustil nutnost
určitého
stupně
federalizace
monarchie,
prohlásil
návrat
k parlamentarismu.
Přesto
Říjnový
diplom
navazoval
na
neoabsolutistické ideje a k opravdové konstitucionalizaci nedošlo.
Následnou únorovou ústavou se habsburské země vracely
k zásadě ústavnosti, nejednalo se ale o dosažení stupně
rozvinutého konstitucionalismu. Držitelem moci byl monarcha,
chybělo ústavní soudnictví, katalog základních práv, chyběla
odpovědnost ministrů vůči parlamentu, státní moci byly odděleny
nedůsledně. Základní ideou ústavy byl liberalistický centralismus.
Prosincová ústava, reagující na vytvoření dualistické
Rakousko-Uherské monarchie, spojovala principy monarchické
legitimity a suverenity lidu. Zavedla opravdové oddělení mocí,
katalog základních práv a instituci ústavního soudnictví.
Prosincová ústava založila principy ústavnosti a parlamentarismu,