Ustavni_vyvoj_od_roku_1848_do_roku_1918_na_nasem_uzemi_PREPRACOVANO

34 

ke  zjednodušení  státního  znaku  vypuštěním  motivů  slovanských 

zemí  a  oficiálním  názvem  neuherské  poloviny  říše  bylo  nadále 

Rakousko. Následný zmocňovací zákon z 24. 7. 1917 ještě přidával 

vládní diktaturu ve všech oblastech říšské ekonomiky.51 

Jasným 

a 

jednoznačným 

požadavkem 

na 

vytvoření 

samostatného  státu  byla  tzv.  Tříkrálová  deklarace  ze  6.  ledna 

1918,  kterou  přijal  generální  sněm  českých  říšských  poslanců 

v Praze.  Dokument  vyhlásil  právo  národů  na  sebeurčení,  právo 

českého národa na samostatnou státní existenci a právo na uznání 

práv  národnostních  menšin.  Tento  sněm  se  rovněž  přihlásil 

k myšlence spojení Čechů a Slováků v jeden státní celek.52 

Další  významná  dohoda  byla  uzavřena  30.  května  1918 

v Pittsburghu.  Představitelé  českých  a  slovenských  organizací  v ní 

odsouhlasili  politický  program  Československé  národní  rady  a 

přihlásili  se  k myšlence  státoprávního  spojení  Čechů  a  Slováků 

v samostatném státě. 

Zahraniční  odboj  by  byl  ovšem  nemožný,  kdyby  se  nemohl 

opírat o politické hnutí domácí.  

Pro  spojení  se  zahraničním  výborem  byla  vytvořena  ilegální 

organizace,  tajný  výbor  českých  politiků,  který  umožňoval 

některým českým politikům scházet se a formulovat své názory. 

Oficiálními  politickými  orgány  byly  jednotný  Český  svaz 

poslanců  na  říšské  radě  a  Národní  výbor,  který  měl  hájit  české