Ustavni_vyvoj_od_roku_1848_do_roku_1918_na_nasem_uzemi_PREPRACOVANO

československá republika po roce 1918.47 

Zdroj:  http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/63/%C3%96sterreich-Ungarns_Ende.png 

                                                 
47 Názor na oktrojování prosincové ústavy není jednotný. Řada autorů se domnívá, že oktrojovaná 
není. Např.  J. Zimek ji  v knize  Ústavnost  a  český  ústavní  vývoj  označuje  za  ústavu dohodnutou. 
Naopak  F.  Fiedler,  K.  Kadlec,  D.  Krejčí,  V.  Tobolka,  F.  Vavřínek  a  L.  Winter  v  knize  Česká 
politika  (díl  druhý,  část  první).  Ústava  mocnářství  Rakousko-Uherského  z  roku  1907  uvádějí: 
„Prosincová ústava má stejnou povahu ústavy oktrojované jako všechny ústavní pokusy 60. let 19. 
století.  Postrádá  kontinuitu  s předcházejícím  ústavním  vývojem,  jelikož  náhlým  a  jednostranným 
schválením  uherského  vyrovnání  ze  strany  koruny  došlo  k destrukci  bývalé  ústřední  říše;  a 
předcházející  ústavní  akty  –  Říjnový  diplom  a  únorové  patenty  –  byly  založeny  právě  na 
předpokladu  celkové  ústřední  monarchie.  Dualismus  rozvrátil  existenci  ústředního  zastupitelstva 
celkové  monarchie  (širší  říšské  rady)  a  tím  rozvrátil  i  oprávnění  její  části,  užší  říšské  rady. 
S koncem širší rady nastal i konec užší rady, která byla najednou sborem bez samostatné ústavní 
existence.  Proto  užší  rada  nemohla  mít  žádné  ústavní  kompetence  rozhodovat  o  říšských 
záležitostech  jako  nástupkyně  širší  rady.  Vláda  tedy  oktrojovala  užší  říšskou  radu  všech 
předlitavských  zemí,  vnutila jí  nový okruh kompetencí  a  dokonce jí přiznala  většinu kompetencí 
bývalé širší říšské rady. Užší rada se pak prohlásila za ústavodárnou pro předlitavskou říši, tím si 
přisvojila neústavně vyšší moc a vnutila novému předlitavskému útvaru ústavu ze své vůle a podle 
svých  záměrů.  Prosincová  ústava  tak  vzešla  ze  shromáždění,  které  bylo  neústavně  oktrojované 
vládou.“