Ustavni_vyvoj_od_roku_1848_do_roku_1918_na_nasem_uzemi_PREPRACOVANO

volební  reformy.  Po  přijetí  prosincové  ústavy  prošlo  Rakousko 

několika vývojovými stádii.  

V roce 1873 bylo zavedeno přímé volební právo do říšské rady. 

Taafeho  novela  volebního  řádu  z roku  1882  snížila  volební 

cenzus v městské i venkovské kurii na 5 zlatých ročně.  

Roku 1896 přinesla Badeniho reforma rozšíření kurií na pět, 

v páté kurii mohli volit všichni muži starší 24 let – za podmínky, že 

se v místě voleb zdržovali déle než 6 měsíců. 

Stěžejním  rokem  se  stal  rok  1907,  kdy  bylo  zavedeno 

všeobecné, rovné a  tajné hlasovací právo do poslanecké sněmovny 

říšské  rady.  To  ve  své  podstatě  znamenalo  zrušení  kuriálního 

systému.  Ženy  ani  příslušníci  ozbrojených  sborů  neměli  i  nadále 

právo  volit,  zato  bylo  stanoveno  aktivní  právo  volby  pro  muže  nad 

24 let a pasivní právo volby pro muže od 30 let věku.46 

                                                 
44 Prof. Dr. RIEGER, B. Ústavní dějiny Rakouska Praha: nakladatelství J. Otto 1903. str. 58 a násl. 
45 ZIMEK, J. Ústavní vývoj českého státu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1996. Str. 9 
46 GERLOCH, A., HŘEBEJK, J., ZOUBEK, V. Ústavní systém ČR. 4. vydání. Praha: 
Prospektrum, 2002. Str. 13 - 14 

31 

Prosincová ústava byla poslední z ústav a platila (s drobnými 

úpravami z roku 1873) až do pádu monarchie v roce 1918. Přinesla 

širokou  chartu  občanských  svobod,  na  které  navázala  i