Ustavni_vyvoj_od_roku_1848_do_roku_1918_na_nasem_uzemi_PREPRACOVANO

36 

Národní  výbor  dovršil  svou  činnost  přijetím  prozatímní 

ústavy  dne  13.  listopadu  1918.  Tím  se  český  národ  domohl  po 

třech stoletích opět své národní svobody. 

4.2 Definitivní konec nadvlády - prozatímní ústava  

Byť  nešlo  ignorovat  základní  principy  habsburských  ústav  a 

něco  z nich  bylo  přeneseno  do  dalších  ústavních  zákonů,  ústava 

z poválečné  doby  byla  poslední  tečkou  za  vládou  monarchie.  

Prozatímní ústava byla přijata jako zák. č. 37/1918 Sb. z. a n.  

Jednalo se o velmi stručný zákon, měl pouhých 21 paragrafů 

rozdělených  do  4  oddílů58.  Chybí  zde  obvyklé  samostatné 

prohlášení.  Zákon  prošel  ještě  dvěma  novelami,  v kterých  se 

například  rozšiřují  pravomoci  prezidenta,  včetně  odvolávání  a 

jmenování  vlády,  namísto  Národního  shromáždění.  Směl  se  také 

účastnit schůzí vlády, předsedat jim, vyžadovat od ní zprávy a zvát 

jí k poradám. 

Národní  shromáždění  vzniklo  rozšířením  pléna  Národního 

výboru  na  256  členů  stejným  způsobem,  jakým  byl  sestaven 

Národní výbor.59  

Podmínkou  pro  jednání  a  usnášení  se  ve  sněmovně  byla 

přítomnost  alespoň  jedné  třetiny  poslanců,  přičemž  ke  schválení 

běžných  otázek  stačily  hlasy  nadpoloviční  většiny  přítomných. 

Kvalifikované,  dvoutřetinové  většiny  hlasů  za  přítomnosti  nejméně 

dvou  třetin  poslanců  bylo  třeba  ke  změně  prozatímní  ústavy,  ke