Obecná část soukromého práva 1

Soukromé právo (civilní, privátní, občanské) upravuje vztahy mezi soukromými subjekty (FO, PO)

• Srov. § 1 odst. 1 věta první OZ

• Je pro něj typická svoboda, autonomie vůle (jak se rozhodne) a rovnost subjektů (ne před soudem)

• stát nechává subjekty ať si dělají co chtějí – stát je jenom podpůrný

• Odvětví soukromého práva

  • Právo občanské – základ soukromého práva – pokud není soukromoprávní otázka upravena, použije se občanské právo

  • Právo obchodních korporací (právo obchodní) – vztah podnikatelů, jejich práva a povinnosti

  • Právo rodinné

  • Právo pracovní – smíšené odvětví,

  • Právo duševního vlastnictví – nehmotné statky, výtvory lidské tvořivosti, autorská práva, zákon o vynálezech, zákon o ochranných známkách

  • Mezinárodní právo soukromé – MPS, vnitrostátní, které upravuje soukromoprávní prvky na mezinárodní úrovni, zákon o mezinárodním právu soukromém, navazuje na NOZ, atd.

§ 1 – Ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářející ve svém souhrnu soukromého práva.

Veřejné právo zejména upravuje vztahy k veřejné moci (zejména vůči státu), zakládá oprávnění pro výkon veřejné moci, reguluje vztah veřejné moci a jednotlivce (FO, PO), je pro něj charakteristická nadřízenost (např. žádost o vydání stavebního povolení u stavebního úřadu)

• Zásada legality veřejné moci (to, co mu je povoleno) X autonomie vůle (na základě rozhodnutí)

Veřejné právo upravuje zejména vztahy k veřejné moci (především vůči státu) – založení oprávnění pro výkon veřejné moci

• Regulace vztahu veřejné moci a jednotlivce

• Je pro něj charakteristická nadřízenost

• stát může přikazovat (ochrana spotřebitele, bydlení, nezletilých, …)

Zásada legality veřejné moci X zásada autonomie vůle

• Čl. 2 Ústavy:

  • odst. 3: Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (veřejné (legalita))

  • odst. 4: Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá (soukromé právo)

• Podobně i čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod

Odvětví veřejného práva

• Ústavní právo – normy nejvyšší právní síly, upravují dělbu moci, výkon státu…, +LZPS

• Správní právo – upravuje postup orgánů výkonné moci, samosprávných celků a dalších orgánu veřejné správy

• Trestní právo – chrání před TČ, zajišťuje ochranu zájmů společnosti, upravuje společensky škodlivé činy, stanovuje tresty za spáchání takových jednání (činů), účel – upevnění zákonnosti, zamezování trestné činnosti

• ??? (další) – záleží na pojetí právního odvětví – právo životního prostředí, školské právo…

ODLIŠENÍ VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO PRÁVA (3 ZÁKLADNÍ TEORIE)

1. Zájmová teorie (Ulpianus, Digesta, ŘP): Huius studii duae sunt positiones publicum et privatum … publicum ius est quod ad statum rei Romanae spectat, privatum quod ad singulorum utilitatem… (tato studie má dva objekty (právní dualismus), právo veřejné a právo soukromé … právo veřejné upravuje organizaci věcí veřejných, právo soukromé sleduje zájem jednotlivce)