somat. a fyzio. char. žáka

o 10. rok – 10,5 hodin

 délka spánku závisí na věku
 čím mladší je organismus, m více spánku potřebuje

40

tělesný vývoj

 etapa hraničena první a druhou strukturální přeměnou organismu
 = období druhé plnos
 velké individuální rozdíly stran růstu a hmotnos mezi dětmi jak v rámci pohlaví, tak i mezi

chlapci a děvčaty

 etapa bisexuálního dětství – teprve začíná celkové pohlaví rozlišovat tvaru i chlapců a u dívek

o nejde o vývoj druhotných pohlavních znaků!

o pohlavní rozdíly naznačeny, k jejich plnému rozvinu dojde až v pubertě

 akcelerace vývoje u děvčat
 ke konci se u dívek objevují již první skutečné známky puberty

motorický vývoj

 zpřesňuje se vizuomotorická koordinace (koordinace oko a pohyb)
 zlepšuje se hrubá motorika
 první proměna postavy s sebou nesla neobratnost, neohrabanost
 dítě snadno a lehce získává pohybové dovednos
 hra

o hlavní činnost => učení a práce

o hra ale stále nezastupitelnou relaxací

o počátky zájmu, které jsou však v přechodném prvku

psychický vývoj

 pod vlivem soustavného a cílevědomého vzdělávání a výchovy

poznávací funkce

 dítě nevyhovuje pasivní přijímání informací
 chce se všeho zúčastnit zjis t vlastnos předmětu, jevů pochopit souvislos
 v tomto ohledu je pozorné, vytrvalé, zvídavé a soustavné
 vnímání (=> percepce, složitý proces, kterým jedinec organizuje svoje počitky a poznává

skutečnost)

o přestává být náhodné a stává se cílevědomé – poznávání nových vztahu a souvislos

=> svět se tak dítě rozšiřuje v prostoru i čase

o narůstá schopnost analýzy a diferencovat

o přechod od vnímání konkrétních předmětů a jevů => k vnímání

všeobecnějšímu

o 10.-11. rok = vnímání zhruba stejné jako u dospělého člověka

41

paměť

 zpočátku hl. neúmyslná, mechanická, bezprostředně spjatá s vnímáním (názornost

vyučování)

 rychlé se zdokonaluje
 později se stále častěji uplatňuje záměrné zapamatování, racionalita a logický úsudek
 podstatné je vedení učitelem

pozornost

 rozhoduje o kvalitě dalších poznávacích procesů (tedy o úspěchu či neúspěchu v oblas učení)
 zpočátku krátkodobá (čím nižší ročník – krátkodobější úkoly, častější mo vace a buzení

pozornos (střídání forem práce, pochvala, relaxační cvičení)

 pozornost vůlí ovládaná je vyčerpávající (zásadní je organizace výuky)

představivost

 schopnost vybavit si v pamě dřívější vjemy
 ztrácí spontaneitu z předškolního období
 dosahuje vrcholu
 dítě rozlišuje skutečnost a fantazi , fantazie je postupně potlačována realitou
 dítě se do světa představ vrací prostřednictvím hry a četby
 ve škole je rozvíjen představivost záměrná

myšlení

 ovlivněno školní činnos a osobnos učitele
 myšlenková činnost odděluje od vnímání a stává se samotným procesem
 výkony s odvíjí o mo vace
 přechod od názorného myšlení
 do stádia konkrétních operací
 umí se v mysli vrá t o několik kroků zpět
 v 6 letech chápe stálost počtu, v 7 letech množství a v 9 letech hmotnos