somat. a fyzio. char. žáka

o kostního věku (skeletární maturace)

o zubního věku (prořezávání zubů / úroveň jejich mineralizace)

o pohlavního věku (sexuální maturace) (vliv hormonů; sleduje se vývoj sekundárních

pohlavních znaků

dívky: hodno se mamma + pubické ochlupení

chlapci: měření objemu testes + pubické ochlupení

o poměr intracelulární (BCM) a extracelulární (ECM) hmoty

chronologický (kalendářní) věk

 určen datem narození, lze jej přesně vymezit
 vyjadřuje čas, který uplynul od narození (roky, měsíce, dny...)
 nevypovídá o morfologickém a funkčním stavu organismu (lidé, kteří vypadají starší,

mívají většinou biologický věk vyšší a naopak)

ŠKOLNÍ VĚK (KLADŠÍ 6/7-11 LET, STARŠÍ 11-15 LET)

 hlavní činnos školního dítěte není hra, ale učení

mladší školní věk

 mladší školní věk v užším poje – tzv. raný 6-8 let
 střední školní věk 9-12 let
 přechod do staršího školního věku se fyziologicky projevuje prvními známkami vývoje

druhotných pohlavních znaků

 vývoj spíše plynul, s pokrokem ve všech oblastech = nejstabilnější úsek v dětství

velké životní změny

 náhlá změna životních podmínek -> výrazná zátěž
 některé dě si zvyknou poměrně rychle
 pro některé dě je adaptace otázkou na několik měsíců
 ob žná adaptace = zhoršení tělesného a zdravotního stavu (únava až vyčerpání,

snížená odolnost pro infekcím)

 neuro zace dítěte = boles hlavy, břicha, ranní zvracení, poruchy spánku
 zhoršení výsledků školní práce

39

omezení pohybu

 = dítě musí dlouho klidně sedět je také omezen pohyb na čerstvém vzduchu
 dlouhodobé sezení + delší doprava do školy → pravidelný zdroj únavy

vadné držení těla

 neobjevuje se u dě předškolního věku
 mladší školní věk

o nutnost setrvat delší dobu v určité poloze, omezení pohybu, nesprávné sezení na židli

o soubor odchylek od správného držení

o funkční vady, bez strukturálních změn na kostře

o lze jej vhodným svalovými úsilím vyrovnat

nábytek v učebně

 zohledňovat rozdílnou výšku dě
 podporovat správné držení těla

infekce

 pokud dítě nechodilo do MŠ → vysoké riziko nákazy mnoha infek. onemocněními

zátěž a únava

 soustavná školní práce
 začátky čtení, psaní, počítání

o velmi namáhavá a únavná činnost

o velké nároky na nevyzrálou nervovou soustavu, smyslové vnímání, abstraktní myšlení

a přesné řízení svalové koordinace při jemných pohybech ruky

 následek

o nechuť k pokračování v dané práci

o nutnost překonat odpor

o duševní napě

 prevence

o prevence spočívá ve správné volbě, zda je rozumné dát dítě do školy či ne

spánek

 spánek = základní forma odpočinku
 potřeba u dítěte mladšího školního věku

o 7. rok – 12 hodin