2_1_Tekutiny

povrchové vrstvě kapaliny. 

Výsledná  přitažlivá  síla  sousedních  molekul  působící  na  danou  molekulu  v povrchové  vrstvě 
má směr dovnitř kapaliny. 

Povrchová  vrstva  má 

povrchovou  energii,  pro  jejíž  změnu  dW  platí 

dS

dW

σ

=

,  kde 

σ  je 

povrchové  napětí  kapaliny.  Povrchové  napětí  závisí  na  druhu  kapaliny  a  na  prostředí  nad 
volným povrchem kapaliny. Jeho jednotkou je 1 N.m

-1. 

Síla, která působí v povrchové vrstvě kapaliny na okraj povrchové blány se nazývá 

povrchová 

síla. Velikost povrchové síly působící na délku dl okraje povrchové blány je 

dl

dF

σ

=

. 

Vlivem vlastností povrchové vrstvy vzniká pod zakřiveným povrchem kapaliny 

kapilární tlak. 

Pro volný povrch kapaliny kulového tvaru o poloměru R je kapilární tlak 

R

p

k

σ

2

=

. 

V kapilárách  dochází  v důsledku  kapilárního  tlaku  k výstupu  nebo  poklesu  hladiny  oproti 
hladině  kapaliny  v nádobě. 

Kapilární  elevace  nastává  u  kapalin,  které  smáčí  stěny  nádoby, 

kapilární deprese u kapalin, které nesmáčí stěny nádoby. 

286 

Pohyb tekutiny nazýváme 

proudění. Nemění-li se v daných místech tekutiny s časem rychlost 

proudění  a  tlak,  jde  o 

proudění  ustálené  (stacionární).  V opačném  případě  je  proudění 

neustálené (nestacionární). 

Poměry v proudící tekutině znázorňujeme 

proudnicemi. Proudnice procházející body myšlené 

uzavřené  křivky  v tekutině  vytvářejí 

proudovou  trubici.  Tekutina  vymezená  proudovou 

trubicí se nazývá 

proudové vlákno. 

Pro  ustálené  proudění  ideální  kapaliny  platí  zákony  zachování  hmotnosti  a  zachování 
mechanické  energie,  které  jsou  vyjádřeny