2_1_Tekutiny

U 2.1.-14 Do ricinového oleje (dynamická viskozita 0,987 Pa.s, hustota 960 
kg.m

-3) vložíme teflonovou kuličku poloměru 2 cm hustoty 1054 kg.m-3 a 

uvolníme.  Vypočítejte,  jak  velkou  stálou  rychlostí  se  bude  kulička 
pohybovat. 

284 

Pro  vyšší  rychlosti  (při  turbulentním  proudění),  kdy  za  tělesem  se  vytváří 
zřetelné víry, odporová síla vzrůstá. Newton odvodil pro velikost odporové 
síly vztah nazývaný Newtonův vzorec : 

2

2

1

v

S

C

F

o

ρ

=

, 

           2.1.-33 

kde C je součinitel odporu, S obsah plochy příčného řezu tělesa, 

ρ hustota tekutiny a v relativní 

rychlost pohybu tělesa vzhledem k tekutině. Součinitel odporu C závisí na tvaru tělesa. Velmi 
malou hodnotu má pro těleso aerodynamického (kapkového) tvaru 

01

,

0

≈

C

. 

Při  pohybu  nesouměrného  tělesa  vzhledem  k pohybu  v prostředí  (např.  křídlo  letadla)  vzniká 
síla,  která  na  těleso  působí  ve  směru  odchýleném  od  směru  pohybu.  Její  složka  ve  směru 
pohybu  orientovaná  proti  pohybu  je 

odporová  hydrodynamická  resp.  aerodynamická  síla 

(v Obr.2.1.-34 síla 

x

F

). Síla k ní kolmá – 

vztlaková hydrodynamická resp. aerodynamická 

síla směřuje nad těleso a nadzvedává je (v Obr.2.1.-34 síla 

y

F

). Snahou konstruktérů letadel je 

dosáhnout co největší vztlakové síly a co nejmenší odporové aerodynamické síly. 

Obr.2.1.-34 

Je-li  rychlost  tělesa  vzhledem  k tekutině  větší  než  rychlost  šíření  zvuku  v dané  tekutině,  jsou 
zákonitosti  proudění  značně  odlišné  od  zákonitostí  proudění  s rychlostmi  menšími.  Velikost 
odporové síly je přibližně úměrná třetí odmocnině velikosti rychlosti pohybu tělesa vzhledem 
k tekutině. Vytváří se tzv. rázová vlna. Ta je např. příčinou silných zvukových třesků u nízko 
letících nadzvukových letadel.