2_1_Tekutiny

Zkoumáme-li rychlosti částic proudící reálné kapaliny v jednotlivých bodech určitého průřezu 
trubice, zjistíme, že tyto rychlosti nejsou stejné. Kapalina přilne ke stěnám trubice a vytvoří se 
mezní  vrstva  kapaliny,  která  je  vůči  stěnám  trubice  v klidu.  Směrem  od  stěny  k ose  trubice 
rychlost proudění roste a nabývá maximální velikosti v ose trubice. 

279 

Proudící kapalinu si představujeme rozdělenou na vrstvy. Mezi sousedními vrstvami kapaliny, 
které mají různé rychlosti, vznikají tečná napětí. Jev spočívající ve vzniku tečného napětí mezi 
vrstvami pohybujícími se různými rychlostmi nazýváme 

vnitřní tření kapaliny. 

Označme si směr kolmý ke stěně trubice y a uvažujme dvě vrstvy o plošném obsahu dS, které 
jsou navzájem vzdáleny o dy. Jedna se pohybuje rychlostí  v

, druhá rychlostí 

v

d

v

+

 (Obr.2.1.-

28).  Změnu  rychlosti  uvažovaných  vrstev  ve  směru  y  lze  charakterizovat  podílem 

dy

dv

.  Tuto 

veličinu nazýváme 

rychlostní spád. Tečné napětí 

dS

dF

t

t =

σ

 , kde 

t

dF  je tečná síla působící 

na ploše o plošném obsahu dS. Tečné napětí mezi uvažovanými vrstvami a rychlostní spád jsou 
veličiny přímo úměrné (Newtonův předpoklad) : 

dy

dv

t

η

σ =

, 

           2.1.-27 

kde konstanta úměrnosti 

η  je veličina nazývaná dynamická viskozita. Tento vztah je splněn 

pro většinu reálných kapalin (nazývají se newtonovské kapaliny). 

Obr.2.1.-28 

Tečná brzdicí síla 

t

F

d

 mezi uvažovanými vrstvami má pak velikost 

dS

dy

dv

dF

t

η

=

. 

          2.1.-28 

Jednotkou dynamické viskozity je 1 Pa.s . 

Další  veličinou,  která  charakterizuje  proudění  reálné  kapaliny,  je