2_2_9_Termika-plyny

Uvedenou zkušenost vyjadřuje 

druhý termodynamický zákon (je to tedy 

empirický zákon). Lze jej vyjádřit v několika ekvivalentních formulacích., pocházejících od 
význačných fyziků, kteří se touto problematikou zabývali. Nejznámější je Planckova formulace 
(1930) : 

Není možné sestrojit periodicky pracující tepelný stroj, který by jen přijímal teplo od 
určitého tělesa (ohřívače) a vykonával trvale stejně velkou práci. 

Na základě rozboru Carnotova kruhového děje víme, že každý cyklicky pracující tepelný stroj 
pracuje podle schématu, který je znázorněn na obrázku. 

Přijímá od ohřívače teplo 

Q1, odevzdává chladiči teplo Q2, 

1

2

Q

Q

<

 , a vykonává práci 

2

1

Q

Q

A

+

=

. Naproti tomu podle druhého termodynamického zákona není možné sestrojit 

cyklicky pracující tepelný stroj, který by pracoval podle schématu na následujícím obrázku, tj. 
stroj, který by od ohřívače přijímal teplo Q1 a vykonával práci 

1

Q

A

=

. 

Stroj pracující podle schématu na obrázku výše se nazývá 

perpetuum mobile druhého druhu. 

Kdyby takový stroj šel sestrojit, měl by obrovský praktický význam, protože by mohl trvale 

51 

vykonávat práci pouhým ochlazováním jediného tělesa (např. moře). Podle druhého 
termodynamického zákona však nelze sestrojit. 

Další známou formulací druhého termodynamického zákona je Clausiova formulace (1854) : 

Je nemožné přenášet cyklickým procesem teplo z chladnějšího tělesa na teplejší, aniž se přitom 
jistá část práce změní na teplo. Tato formulace vyjadřuje zkušenost, že 

při tepelné výměně

teplejší těleso nemůže přijímat teplo od tělesa studenějšího. 

Poznámka. Z prvního termodynamického zákona ve tvaru 

dU

dQ

dA

−

=

 plyne, že 

makroskopická soustava může konat práci jen v důsledku dodaného tepla nebo úbytku své 
vnitřní energie, tj. každé práci