4_2__Geometricka_optika

dutým  (konkávním)  zrcadlem  (obr.  4.2.- 

16.) 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Obr. 4.2.- 16. 

 
Pomocí  význačných  paprsků  provedeme  optické 
zobrazení

  vypuklým  (konvexním)  zrcadlem 

(obr. 4.2.- 17.) 
 
 
 
 
Obr. 4.2.- 17. 
 
 

544 

Pomocí  význačných  paprsků  provedeme  optické 
zobrazení 

spojnou čočkou (obr. 4.2.- 18.) 

Obr. 4.2.- 18. 
 

Pomocí 

význačných 

paprsků 

provedeme 

optické 

zobrazení 

rozptylnou čočkou (obr. 4.2.- 19.) 

Obr. 4.2.- 19. 
 
Gaussova  zobrazovací  rovnice  se  užívá  pro  vyhodnocení  optických  veličin  při  zobrazení 
sférickými 

zrcadly.  Obrazovou  vzdálenost  a´  můžeme  určit  z  předmětové  vzdálenosti  a  a  z 

ohniskové vzdálenosti  f  pomocí Gaussovy zobrazovací rovnice; r  nechť je poloměr křivosti 
kulového (sférického) zrcadla.  

2

;

0

;

1

1

1

r

f

f

f

a

a

=

>

=

′

+

 platí pro zrcadla dutá;   

        4.2.- 15. 

2

;

0

;

1

1

1

r

f

f

f

a

a

=

<

=

′

+

 platí pro zrcadla vypuklá. 

       4.2.- 16. 

Pro užití čočko-zrcadlových zobrazovacích rovnic zavádíme dohodu 

znaménkové konvence. 

Výhodou  je,  že  z  výpočtů  lze  přímo  usoudit  na  atributy  obrazu,  aniž  jsme  nuceni  provádět 
pracné geometrické zobrazovací konstrukce. 

Podle  znaménkové  konvence  má  a´ 

před  zrcadlem  (vlevo)  kladnou  hodnotu,  obraz  je 

skutečný; a´ 

za zrcadlem (vpravo) má zápornou hodnotu, obraz je neskutečný. 

Podle  znaménkové  konvence  má  a´

před  čočkou  (vlevo)  zápornou  hodnotu,  obraz  je 

neskutečný; a´ 

za čočkou (vpravo) má kladnou hodnotu, obraz je skutečný.