4_2__Geometricka_optika
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Z matematického hlediska není užití Gaussovy zobrazovací rovnice tak jednoduché jako užití
zobrazovací rovnice Newtonovy, z hlediska jednoduchosti přímého měření je určení a, a´
relativně mnohem přesnější, než-li určení x, x´.
Newtonovu zobrazovací rovnici můžeme odvodit přímo z rovnice Gaussovy
⇒
=
+
′
+
+
⇒
=
′
+
f
f
x
f
x
f
a
a
1
1
1
1
1
1
x
x
f
′
=
x
x
f
f
f
f
pro
′
=
′
≠
:
´
;
4.2.- 20.
f > 0
platí pro dutá zrcadla a spojné čočky;
f < 0
platí pro vypuklá zrcadla a rozptylky;
x = a – f
je vzdálenost předmětu od předmětového ohniska;
x´ = a´- f
´ je vzdálenost obrazu od obrazového ohniska;
je-li f = f ´, pak u sférických zrcadel předmětové a obrazové ohnisko splývají.
Příčné zvětšení obrazu Z zrcadla a čočky je poměr výšky obrazu y´ a výšky předmětu y. Nad
optickou osou uvažujeme podle znaménkové konvence, že mají výšky y, y´ kladnou hodnotu a
pod optickou osou hodnotu zápornou.
Pro Z > 0 vzniká obraz
přímý,
pro Z < 0 vzniká obraz
převrácený.
Pro |Z| > 1 jde o obraz
zvětšený,
pro |Z| < 1 jde o obraz
zmenšený,
pro |Z| = 1 je obraz
stejně velký jako předmět.
f
a
f
f
f
a
a
a
Z
y
y
Z
−
−
=
−
′
=
′
−
=
∧
′
=
4.2.- 21.
546
Kromě příčného zvětšení
β se zavádí i úhlové zvětšení obrazu γ , a to obecně jako poměr
úhlů, které svírají sdružené paprsky s optickou osou (viz úhlové zvětšení lupy a optických
přístrojů). V optické praxi existuje i