4_3__Kvant_vlastn_elmg_zareni

hvězdicovitou (obr. 4.3.- 10.). 

Obr. 4.3.- 10. 
 
„Vlastnosti“ elektronů v daném stacionárním stavu atomu popisují tzv. 

kvantová čísla.  

Hlavní kvantové  číslo  n  =  1,  2,  3,  …  charakterizuje  energii  stacionárního  stavu  atomu  a  je 
mu klasifikačně a konvenčně přiřazena 

slupka (jinou terminologií stav, orbital) s označením 

velkého písmene v abecedním pořadí K, L, M, … 
 
hlavní kvantové číslo n 

1 

2 

3 

4 

5 

6 

7 

slupka  

K 

L 

M 

N 

O 

P 

Q 

 
K úplnému  energetickému  popisu  však  hlavní  kvantové  číslo  nestačí.  V základním  stavu  má 
sice  atomový  orbital  tvar  koule,  ale  pokud  je  tzv.  vedlejší  kvantové  číslo  nenulové,  je  tvar 
atomového orbitalu složitější, atom může být i prostorově nesymetrický. Proto stavu o energii 
En přísluší většinou ne jeden, ale určitý počet atomových orbitalů.  
 
Vedlejší kvantové číslo l pak určuje tvar atomového orbitalu a úzce souvisí s číslem hlavním 

je-li n = 1, 2, 3, … , potom l = 0, 1, 2, … (n - 1). 
 
vedlejší kvantové číslo l 

0 

1 

2 

3 

4 

podslupka (stav, orbital) 

s 

p 

d 

f 

g 

 
Elektrony,  které  v určité  slupce  mají  stejnou  hodnotu  vedlejšího  kvantového  čísla,  leží 
v tomtéž atomovém orbitalu a tvoří 

podslupku a liší se jen hodnotou 3. kvantového čísla, tzv. 

598 

čísla  magnetického.  Magnetické  kvantové  číslo  m  slouží  k vyjádření  prostorové  orientace 
atomového orbitalu, jeho hodnota souvisí s hodnotou vedlejšího kvantového čísla