Teorie obvodu I (TOI)

D a napětí 

U. Tyto integrální veličiny souvisí s diferenciálními veličinami podle vztahů: 

S

D

dS

D

(6) 

kde 

D je elektrický tok (A.s),  

       D  - elektrická indukce (A.s.m

-2), 

       S  - plocha, přes kterou protéká tok 

D (m

2). 

l

dl

E

U

(7) 

kde U je napětí (V), 

       E  - intenzita elektrického pole (V.m

-1 ), 

       l  - uzavřená křivka (v našem případě kruţnice) po které cirkuluje vektor E (m). 

11. Dielektrické obvody 

154 

D  a  U  jsou  veličiny  skalární.  Velikost  vektoru  elektrické  indukce  má  v  teorii  dielektrických  obvodů 

význam hustoty elektrického toku, tj. toku připadajícího na jednotku plochy kolmé na směr toku: 

S

D

D

(8) 

Velikost vektoru elektrické intenzity je dána elektrickým napětím, připadajícím na jednotku délky ve 
směru napětí 

l

U

E 

(9) 

Jak  vyplývá  z  předcházejícího,  zakládá  se  představa  dielektrického  obvodu  (podobně  jako 
magnetického obvodu) na určité podobnosti s obvodem elektrickým. Je však třeba zdůraznit, ţe jde o 
podobnost pouze formální, neboť v obou případech jde co do fyzikální podstaty o zcela jiné jevy. 

Především  je  zřejmý  rozdíl  v  podstatě  základních  analogických  veličin:  elektrického  proudu  a 
elektrického  toku.  Zatímco  proud  ve  vodičích  je  tvořený  skutečným  a  trvalým  pohybem  částic  s 
nábojem,  nejedná  se  u  elektrického  toku  o  takovýto  pohyb  částic  s  nábojem,  ale  jde  jen  o  projev 
elektrických silových účinků EM pole. 

V  elektrických  obvodech  je  vliv  tzv.  svodových  proudů  (které  vznikají  nedokonalostí  izolace)  při 
dobré izolaci prakticky nulový. V dielektrických obvodech existuje vţdy větší nebo menší rozptylový 
tok, kterého vliv třeba při přesných výpočtech respektovat. Souvisí to s tím, ţe permitivita vzduchu, 
který má funkci "dielektrického izolantu" je sice menší neţ permitivita látky dielektrického obvodu – 
"dielektrického  vodiče",  ale  v  běţných  případech  jen  maximálně  o  jeden  řád,  zatím  co  vodivost 
dobrých elektrických izolantů je aţ o 20 řádů menší neţ je vodivost dobrých vodičů, tedy prakticky 
nulová.