Teorie obvodu II (TOII)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
)
p
(
Uˆ
R
)
p
(
, určíme snadno i
Uˆ
L
)
p
(
ˆ
R
)
p
(
ˆ
L
)
p
(
ˆ
L
)
p
(
ˆ
R
)
p
(
I
, protože z 2. Kirchhoffova zákona víme, že musí platit
vztah
U
+
U
= U - obr.5 - a
U
je vůči
U
posunuto o úhel
π/2.
Zdánlivý výkon je definován vztahem
ˆ
Uˆ
)
p
(
Sˆ
×
⋅
=
ˆ
)
p
(
I
=
|U = U| =
ˆ
U
(17)
×
⋅
0
p = 0
1
p = p2
Re
1/2
2
3
Im
)
p
(
Sˆ
2
KLADNÝ SMĚR FÁZE PRO
)
p
(
Sˆ
p = p1
C1
C2
kϕ
)
p
(
Sˆ
1
)
p
(
Sˆ
ϕ2
ϕ1
1
0,8
0,6
0,4
0, 2
účiník cos
ϕ
Obr. 4 Určení účiníku z hodografu
)
p
(
Sˆ
cos
ϕ2
cos
ϕ1
5. Fázorové čáry
100
Abychom nemuseli konstruovat čáru komplexně sdruženou k
, změníme pro tento jediný případ
konvenci pro orientaci úhlu
ϕ. V grafickém vyjádření potom platí analogicky předchozím úvahám
)
p
(
Iˆ
S(p) = mS . OS(p)
(18)
=
=
×
)
p
(
Iˆ
)
p
(
Iˆ
I (p) = mI.OI(p)
(19)
a proto i ze vztahu (17)
mS . OS(p) = U .mI.OI(p)
(20)
Má-li splynout zobrazení
)
p
(
Sˆ
a
)
p
(
Iˆ
, musí platit, že
mS
=
mIU =(mY.U).U = mY.U2
(21)
Pro náš příklad platí mS = mY.U2 = 0,01.102 = 1 VA/dílek.
Účiník (cos
ϕ) určíme snadno z definice funkce cosinus v pravoúhlém trojúhelníku. Do hodografu
vyneseme pomocnou kružnici k
ϕ se středem v počátku, která poslouží jako "úhloměr"
hodografu
)
p
(
Sˆ
)
p
(
Sˆ
. Z bodu C, ve kterém protíná fázor
)
p
(
Sˆ
kružnici k
ϕ , spustíme kolmici na osu Re.
Na vhodně rozděleném poloměru kružnice k
ϕ odečítáme přímo cosϕ - obr.6 ("celý poloměr" - ϕ = 0 a
cos = 1; "půl poloměru" -
ϕ = 45° a cosϕ = 0,707 , atd.).
Obr. 6
Hodografy obvodu z obr. 1 s uvedením měřítek: mI = mYU; mU = mIR; mS = mIU
0
p = 0
p
→ ∞
1
p
Re
1/2
2
3
Im
U
= 10 V
)
p
(
Uˆ
R
)
p
(
Uˆ
L
KLADNÝ SMĚR FÁZE
PRO
)
p
(
Uˆ
),
p
(
Iˆ
),
p
(
Yˆ
R
KLADNÝ SMĚR FÁZE
PRO
)
p
(
Sˆ
)
p
(
Sˆ
)
p
(
Uˆ
)
p
(
Iˆ
)
p
(
Yˆ
R
≡
≡
≡
5. Fázorové čáry
101
Poznámky k hodografům dalších jednoduchých řazení prvků