2a._Prednaska_Teorie

• Vyzdvihnula historický důvod vzniku právní formy 

společnosti.  

– Z pohledu práva manažeři mají zákonnou povinnost 

sledovat zájmy akcionářů, nikoliv svoje vlastní.  

• Na rozdíl od teorie zastupitelnosti nepředpokládá, že se 

manažer bude za každou cenu snažit prosazovat své vlastní 

zájmy.  

• Spíše se sám od sebe schopen chovat odpovědně a morálně.  
• Má zájem na sladění zájmů, jelikož mu to přináší větší 

prospěch, než sledování vlastních zájmů 

• Užitek není pouhou sumou finančních prostředků, ale 

zahrnuje také nehmotná aktiva, jako je úspěch a možnost 

osobního růstu. 
 

Kritika 

• Představa, že malá skupina akcionářů jmenuje a volí 

své kandidáty jakožto správce, je v dnešním světě 
naivní.  

• Významným problém pro širší prosazení teorie je 

skutečnost, že vychází z právního rámce, který se 
značně liší zemi od země.  

• Zatímco zpočátku bylo cílem teorie správcovství 

nahradit teorii zastupitelnosti, později byla 
přeformulována.  

• Dnes je chápána spíše jako doplněk k teorii 

zastupitelnosti 

Teorie zainteresovaných stran 

• Mladší teorie vznikla v reakci na akcionářskou → 

kritika jediného vztahu akcionáře a manažera 

• Kolem firmy existuje celá řada zainteresovaných 

stran, které jsou ovlivňovány nebo ovlivňují dění ve 
firmě a ty sledují své vlastní zájmy 

• Otázkou je, zda mají mít všechny zájmové skupiny 

stejná práva nebo jsou některé z nich významnější.  

– Velmi často se dělí na primární zájmové a 

sekundární zájmové skupiny.  

– Primární zájmové skupiny jsou takové, které mají 

formální smluvní vztah s firmou.  

Zainteresované strany 

Vlastníci 

Zhodnocení investovaného kapitálu 

Manažeři 

Rozhodovací pravomoc 
Prestiž a realizace 

Zaměstnanci 

Mzda, sociální jistota 
Uplatnění kvalifikace