Pripadova_studie_Sazka

Když  se  později  ukázalo,  že  cena  je  více  jak  trojnásobná  a  hala  si  nedokáže  na  sebe  vydělat,  stále 
akcionáři věřili generálnímu řediteli Sazky Hušákovi, že má vše plně pod kontrolou. Takové chování ze 
strany  akcionářů  je  krajně  pochybné  a  hlavně  velmi  pasivní.  Akcionáři  se  spokojili  se  slibem  a 
pravidelným  odvodem,  avšak  chybí  tu  z jejich  strany  pravý  vlastnický  zájem  na  životaschopnosti 
majetku.  

Správní orgány  

Valná hromada 

Velice důležitým k pochopení liknavosti akcionářů je rozbor stanov společnosti Sazka, které ustanovují 
základní  vnitřní  strukturu  společnosti  a  které  se  od  roku  1992  příliš  neměnily.  Zde  byla  zakotvena 
podmínka, že valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů. Avšak u významnějších 
rozhodnutí je ještě nutné souhlas kvalifikované většiny vlastníků, kdy se nehledí na vlastnické podíly a 
pro  návrh  se  tak  musí  vyjádřit  nejméně  čtyři  akcionáři.  V takovém  případě  však  vidíme,  že  většinový 
vlastník ČSTV se svými více jak 60 % vlastnického podílu, mohl být snadno přehlasován menšinovými 
vlastníky. Již jsme si řekli, že v zemích se slabým institucionálním rámcem, který by ochraňoval zájmy 
vlastníků,  je  tento  nedostatek  nahrazován  pravomocemi  většinového  vlastníka,  který  má  prostředky  a 
vliv na to, aby mohl dohlížet na počínání managementu. Podle stanov Sazky však jeho pozice byla zcela 
oslabena  a  dána  na  roveň  ostatním  akcionářům.  Tento  stav  byl  v rozporu  s novelou  obchodního 
zákoníku platnou od poloviny roku 1996, přesto ve stanovách zůstal až do roku 2010.