Siemens_tym 2

Pierer: „Předpokládejme, že jsme nebyli neaktivní. Ale pokud ředitel prodeje, vedoucí distribuce, ředitel účetnictví a ředitel auditu v oddělení spolupracují na maskování činností, stává se velmi obtížným na něco přijít. V tomto případě byla dokonce i naše nasazená síť 885 agentů pro dodržování předpisů v provozních divizích a regionálních celcích po celém světě zjevně neúspěšná.“

SPIEGEL: „Váš nástupce Kleinfeld hodlá dosáhnout ambiciózních cílů v oblasti zisku do dubna, cílů, které jste již stanovili pro jednotlivé divize v roce 2000. Bude termín odložen, pokud nedojde k významným kontraktům s ohledem na úplatkářskou záležitost nebo pokud bude Siemensu dokonce zakázáno soutěžit o veřejné zakázky?“

Pierer: „Vždycky jsem byl přesvědčen, že člověk může být úspěšnější v obchodě s poctivým, spravedlivým a právním chováním než s triky. Proto nedokážu pochopit, proč bychom se měli odchýlit od našich cílů – Mimochodem, na cestě k jejichž dosažení Siemens je.“

SPIEGEL: „Teď, když se divize komunikace spojila se svým bývalým finským konkurentem Nokií, mohlo by být mnohem jednodušší než dříve Siemens spolknout. Slabý dolar by mohl také snižovat obrat a cenu akcií a vyvolat spekulace o převzetí. Podnikáte již kroky k odvrácení nepřátelského převzetí?“

Pierer: „Nevidím žádný důvod k tomu, abych tak činil. Posilujeme naše podnikání a vytváříme hodnotu pro naše zákazníky a akcionáře. To je ten nejlepší recept.“ (Der Spiegel, & Heinrich von Pierer. 2006)

b) Vyšetřování orgánů veřejné moci

Korupční skandál společnosti Siemens je největším hospodářským skandálem v dějinách německé republiky. Veřejné státní zastupitelství München I původně zahájilo trestní vyšetřování společnosti Siemens kvůli anonymní stížnosti, jakož i doprovodným dopisům ze Švýcarska a Itálie kvůli podezření ze zpronevěry, které vedlo k újmě Siemens AG ("Aktiengesellschaft"). Tvrdilo se, že přibližně 20 milionů EUR bylo vyvedeno ven z korporace a použito na úplatky. Podle novinových zpráv se zaměstnanci společnosti Siemens domnívali, že odvedené peníze byly použity, aby firma získala více pracovních příležitostí v zahraničí. Například to bylo použito k získání licence na vytvoření bezpečnostního systému pro olympijské hry v Aténách 2004. Kromě toho, v Africe a jiných částech světa, bylo možné získat zakázky pouze za pomoci úplatků. 15. listopadu 2006 provedlo v Mnichově, Erlangenu a Rakousku 250 firemních úředníků a 23 státních zástupců prohlídku ve firemních objektech a v soukromých domech zaměstnanců. Přitom zabavily 200 až 300 složek se stávajícími obchodními dokumenty, kolem 36 000 složek se staršími dokumenty a také obrovské množství datových údajů. Později se však projevil celkový rozsah skandálu. V konečném výsledku dosáhl tento případ zhruba miliardy EUR. Peter Löscher, předseda společnosti Siemens AG, oznámil 8. listopadu 2007 během výroční tiskové konference společnosti Siemens, že byly zjištěna pochybné platby ve výši 1,3 miliardy EUR.