spotřební chování

1. Pro marketingové přístupy tradice firmy (str,40,146)

Má firma v podstatě 2 možnosti

• rozvinout tradiční výrobkovou řadu nebo naopak vytvořit netradiční

• nebo se snažit překonat tradice (kulturní přenos) pomocí názorových vůdců

1. Proces vnímání spotřebitele z hlediska marketingu začíná: (str.83)

   • expozicí – spotřebitel je podnětu vytstaven

2. První etapou cíleného marketingu je: (str.155)

   • segmentace trhu = market segmentation (postižení významných kritérií > odkrytí segmentů > rozvoj profilu odkrytých segmentů > prověření podmínek využitelnosti

   • zabývá se poznáváním tržních segment

3. Při odkrytí segmentů musí být v marketingově využitelné segmentaci trhu: (str.161)

   • Alespoň jedno kritérium vztahu k produktu

   • rozhodnuto o tom, které významné segmentační proměnné a v jaké kombinaci využijeme pro postižení segmentů a příslušnost k nim

   • zvolena a zapojena konkrétní segmentační báze = skupina proměnných/kritérií použitá pro zjištění růzností/podobností mezi spotřebiteli

4. Při deduktivní segmentaci (str.190,192)

   • využíváme systematického pohledu na to, jak daný trh segmentují jiní

   • využíváme:

   • marketingové zpravodajství (časopisy, internet…)

   • obsahovou analyze

5. Při induktivní segmentaci využíváme: (str.190,192,211)

   • (vyvíjíme) vlastní úsilí pro poznání relevantních tržních segmentů

   • zkoumáme možná kritéria segmentace

   • vycházíme z hledání možné vazby mezi možn. odlišnostmi zákazníků na daném trhu

   • volíme vymezující proměnné a konfrontujeme s proměnnými popisnými

   • sledujeme také vazby mezi vymezujícími kritérii

   • využíváme:

   • metody a techniky získávání primárních a sekundárních dat

   • metody analýzy dat

   • metody rozvoje profilu segment

6. Při komplexním kupním rozhodování (str.132)

   • jsou v plné míře zastoupeny všechny fáze kupního rozhodovacího procesu

   • firma by měla poskytovat co nejúplnější informace o své nabídce

7. Při pohledu na rozdělení kupních rolí v rodině podle dominance jednoho z partnerů (podle objektu) se rozlišuje mimo jiné: (str.52)

   • rozhodování autonomní - každý rozhoduje samostatně

   • převaha muže

   • převaha ženy

   • společné - kupní rozhodování výsledkem společných úvah obou manželů

8. Při rozdělení kupních rolí podle typu účasti na kupním rozhodování sledujeme např. (str.53)

- iniciátor, uživatel, ovlivňující; ten, kdo rozhoduje; ten, kdo nakupuje; ten, kdo připravuje k užití, „vrátný“

1. Při rozdělní kupních rolí v rodině podle dominance (rozhodování o objektu) v kupním rozhodování sledujeme např. (str.52)

   • stereotypy pohlaví

   • zdroje

   • zkušenosti

   • sociální status

   • demografické charakteristiky

   • významnost koupě

     • potraviny (převaha ženy), dovolené (společně), pojištění (autonomní), alkohol (převaha muže)

2. Psychologické modely jsou pro sledování spotřebního chování (str.7,11)

   • Vhodné jako součást přístupu PODNĚT (stimul) > ODEZVA (reakce)

   • jsou zde zřetelně zachyceny všechny fáze kupního rozhodovacího procesu

3. Působení nástrojů podpory prodeje je založeno (str.94,128,138)

   • převážně (nejen) na operantním podmiňování (řízení) skripta „Marketing“ (str. 206)

   • a následně využitelné například při přijímání nových výrobků

4. Působení sociálního agregátu (str.47,219)

   • týká se vlivu davu na spotřební chování

   • je využívána na módních přehlídkách, výstavách, politickém marketingu, v obchodních centrech….

5. Racionální modely (str. 6)

   • snaží se vysvětlit spotřební chování na základě ekonomické racionality

   • nahlížejí na spotřebitele jako na racionálně uvažující bytost, jednající na základě ekonomické výhodnosti

   • předpokládají, že spotřebitel postupuje podle „chladné kalkulace“ (emotivní, psychologické a sociální prvky zde mají okrajovou roli)

   • předpoklady: spotřebitel je plně informován o všech variantách, dokáže si vytvořit algoritmus rozhodování

6. Reakce jako výstupní poloha modelu Podnět – Odezva (str.8,10)

   • zahrnuje poslední dvě fáze kupního rozhodovacího procesu (nákup, ponákupní chování) -> je popsáním toho, jak spotřebitel reaguje na určité vnější podněty

7. Referenční skupiny (Referenční sociální skupina v marketingu): (str.64,66,145,214)

   • je skutečná nebo imaginární sociální skupina nebo osoba, která je vnímána jako významná síla působící na postoje, jednání spotřebitele

     • jsou skutečné nebo imaginární sociální skupiny či osoby, které jsou vnímány a jako významná síla působící na postoje a jednání spotřebitele

     • je sociální skupina, s níž se jedinec identifikuje, jejíž normy, hodnoty, chování přijímá, která mu slouží jako rámec referencí

     • členění:

   • kladného nebo záporného podle vztahu ke skupině

   • členství a nečlenství - (aspirační a disociační)

     • užívají 3 základní polohy:

   • mediální zapojení

   • kladné „slovo z úst“

   • názorové vůdcovství

     • užívají 4 základní polohy dle významu:

   • soukromý luxus

   • veřejný luxus

   • veřejná nezbytnost

   • soukromá nezbytnost

8. Reklamní slogan by měl být (str.30 cvičení 11,38)

   • originální, lapidární, poutavý, srozumitelný, výrazný, výstižný

   • hodnotí se jeho znalost a spojení se značkou ve vztahu k segment

9. Reverzní socializace (str.53)

   • osvojování si kulturních dovedností, prvků od mladších generací (od dětí)

10. Rozsah hledání informací v rámci kupního rozhodování (str.123)

    • klesá s rostoucím věkem

    • je nižší při nižším sociálním statusu

    • je vyšší v počátečních fázích životního cyklu rodiny

    • je vyšší u žen „no, když to píšou ;-)“

    • roste s rostoucím vzděláním

    • vnitřní (v paměti spotřebitele) x vnější hledání (ze svého okolí)

11. S jakým rysem kultury jsou spojeny návraty značek? (str.19,38,224)

    • generační přenos (kultura se přenáší z generace na generaci) = s rysem kultury přenosu z generace na generaci

12. S jakým rysem kultury jsou spojeny připomínky? (str.19)

    • generační přenos (kouzlo nostalgie) = s rysem kultury přenosu z generace na generaci

13. Sakrální spotřeba (str.34)

    • spotřební chování vůči produktům, které získaly na symbolickém významu díky svému spojení s mýtem (sakrální – svatý, posvátný, chrámový)

14. Sekundární skupiny (str.55)

    • jsou většinou velké skupiny založené více na ZPROSTŘEDKOVANÉM NEOSOBNÍM STYKU, spíš formální s výrazným poklesem důvěrnosti (intimita spíše nežádoucí), styk mezi členy bývá občasný

    • řadí se sem etnické skupiny, asociace, sociální třídy.

15. Sémiotická analýza je v marketingu užitečná při (str.31)

    • zdůraznění některých RYSŮ a VLASTNOSTÍ produktu a značky

    • rozhodování a výběru správných symbolů a jejich významu

    • obsahové analyze inzerce

16. Situační prostředí působí na kupní rozhodování spotřebitele (str.10,136,143)

    • ve všech fázích kupního rozhodovacího procesu

    • je prostředí, ve kterém probíhají jednotlivé fáze rozhodovacího procesu

    • jsou to faktory, které nevyplývají z predispozic

    • skupiny situačních vlivů – fyzické, sociální a časové okolnosti, druh úkolu, předchozí stavy

17. Situační vlivy (str.10,136, 215)

    • všechny faktory, které nevyplývají z predispozic spotřebitele a které není možné chápat ani jako podněty vyvolávající určité spotřební rozhodování a přitom jej ovlivňují

    • vychází z prostředí, ve kterém rozhodování probíhá, okolnosti, za jakých probíhá

    • promítají se do všech fází kupního rozhodovacího procesu

    • fyzické okolnosti

    • sociální okolnosti

    • časové okolnosti

    • druh úkolu

    • předchozí stavy

    • další nečekané změny prostředí

18. Sociální kategorie (str.46)

    • soubor osob s alespoň jedním společným znakem (kdy nemusí existovat jakákoliv interakce či propojení)

    • např. lidé určité věkové skupiny, povolání atd.

19. Sociologické modely jsou pro sledování spotřebního chování (str.7,11)

    • založeny na působení sociálních norem (vliv rodiny, sociálních tříd a životního stylu)

    • zkoumají, jak je spotřební chování podmíněno sociálními okolnostmi, sociálními skupinami

20. Spokojenost s výrobkem ve fázi ponákupního chování s sebou nese (str.129)

    • věrnost (brand loyalitay) je záměrná, v čase roste, je založena na výběru alternativ

    • generalizaci – vliv dobré zkušenosti

    • kladné „slovo z úst“ – spotřebitel chválí produkt ve svém okolí

21. Spotřební etnocentrizmus znamená (str.23)

    • vědomé upřednostňování spotřebních produktů vlastní kultury

    • opakem je relativismus

22. Spotřební chování dětí v porovnání s předchozími dětskými generacemi odráží (str.53)

    • jsou informovanější

    • mají vlastní příjmy “Skippies“

    • dříve dospívají

    • jsou samostatnější

    • jsou emancipovanější

    • dříve si uvědomují vztah cena – kvalita

23. Spotřební predispozice mohou být (str.8)

    • Kulturní

    • Sociální

    • Osobní

    • Psychické

24. Spotřební predispozice vyjadřují (str.9)

    • Rámcové PŘEDURČENÍ (do určité míry) každého člověka k určitému spotřebnímu jednání

25. Spotřební chování nižších sociálních tříd odráží (str.59)

    • Postoje k produktům – domov je zařízen pro pohodlí, ne pro styl

    • Užívání produktů – utrácí méně za oděvy, více za sport, více drahého zařízení do kuchyně

    • Volný čas - více sledují TV, více času věnují nakupování (ale méně často), péči o domácnost, rybaří

    • Nákupní proces – silněji spojují úroveň ceny s úrovní kvality, obavy z luxusních obchodů

26. Superego je výrazem (str.109)

    • PSYCHOANALÝZY

    • je to protiváha k id – „nad já“, je to výraz spíše ideálního chování než skutečného

    • odráží, jak člověk přijímá sociální pravidla dané spolčenosti, představuje brzdu pro impulzivní síly jedince

27. Třetí fází procesu segmentace trhu je (str.160)

    • vymezení daného trhu > postižení významných kritérií > odkrytí segmentů > rozvoj profilu segment

28. Tvarování je termínem (str.94,216,220)

    • pro proces OPERATIVNÍHO PODMIŇOVÁNÍ založený na postupném poskytování určité odměny za určité akce

    • pro učení úspěchem / zkušeností (stimul > reakce > odměna) – opakovaný nákup

29. V marketingově využitelné segmentaci trhu nemohou chybět: (str.161,198)

    • alespoň jedno kritérium vztahu k produktu

    • vazby na různorodost chování vůči dané produktové oblasti, produktu, případně až značce

    • segmenty, jejichž vztah k produktu je alespoň v jednom rozměru zřetelně odlišný

30. Vliv kulturních diferencí na spotřební chování je největší (str37)

    • v případě potravin

    • v případě oblečení

    • v případě automobilů

    • produkty spojené s kuchyní (1. v pořadí)

    • produkty spojené s koupelnou (2. v pořadí)

    • produkty spojené s pokojem (3. v pořadí)

    • produkty spojené se zahrádkou (4. v pořadí)

    • produkty spojené s garáží (5. v pořadí)

31. Výrobek můžeme kulturně lokalizovat (str.21-22)

    • Protože neexistuje jedna universální kultura

    • Protože ve stejném čase a dokonce na stejném místě mohou existovat souběžně různé kultury

    • Můžeme je ale lokalizovat:

    • Jménem- značkou

    • provedením (formováním)

    • obalem

    • reklamou

    • umístěním

32. Výstupní fází procesu segmentace trhu je

    • vymezení daného trhu > postižení významných kritérií > odkrytí segmentů > ROZVOJ PROFILU SEGMENTŮ

33. Vývoj jazyka je příkladem (str.29)

    • sociolingvistiky

    • vnitřních (endogenních) kulturních změn – kulturní inovace

34. Zákon blízkosti (str.87)

    • Ve skriptech uvedeno jako princip blízkosti – jeden ze zákonů tvarového vnímání v rámci organizace vjemů (stimulů)

      • prvky, věci, které jsou blíže u sebe, jsou vnímány jako patřící k sobě