spotřební chování

Mezi fáze tradičního pohledu na životní cyklus rodiny v marketingu patří …

• životní cyklus rodiny je střídání určitých etap, kterými život rodiny většinou prochází

• klasický, tradiční pohled na životní cyklus rodiny vymezuje etapy na základě kombinace stáří rodičů, výskyt a stáří dětí a pracovní aktivity rodičů

• obvykle jde o fáze :

• mladí lidé

• mladá manželství ještě bez dětí

• plné hnízdo I – mladí manželé s dětmi pod 6 let

• plné hnízdo II – mladí manželé s dětmi nad 6 let

• plné hnízdo III – středně staří manželé s dětmi

• prázdné hnízdo I – rodiny (manželé) již bez dětí, ekonomicky aktivní

• prázdné hnízdo II – rodiny (manželé) bez dětí, ekonomicky neaktivní

• starší osamělí lidé

1. Mezi hlavní 4 instituce učení se kultuře patří: (str.19)

   • Rodina

   • Škola

   • Media

   • Církev

2. Mezi osobní predispozice spotřebitele z hlediska spotřebního chování se řadí (str.19)

   • sociálně-demografické rysy (věk, pohlaví, vzdělání, velikost rodiny, příjem, bydliště, majetek atd.)

   • fyzické já (vzhled – jak vypadá, jak je zdravý atd.)

   • psychické dispozice (vnímání, učení, postoje, motivace, osobnost atd.)

3. Mezi prvky sémiotické analýzy z hlediska marketingu patří: (str.31)

   • prvkem sémiotické analýzy jsou znaky a znakové systémy (soustavy)

   • sémiotická analýza v podstatě pojednává o způsobu, jakým je v textech konstruován význam; taktéž je vhodným prostředkem analýzy k posuzování jak grafických, tak textových mediálních obsahů, umožňuje popsat proces tvorby významů, což zahrnuje přehlednou cestu k interpretaci, respektive k jedné z mnoha možných interpretací;

   • silnou stránkou sémiotické analýzy je její schopnost odkrývat hloubkový význam textů a prezentovat tak jejich nesamozřejmost

     • rozhodnutí o rysu, vlastnosti produktu, který má být symbolicky podpořen

     • hledání symbolů, které jsou schopny takovou vlastnost vyjádřit

     • výběr nejvhodnějšího symbolu z daných alternativ

     • spojování vybraného symbolu s produktem

     • přenášení významu ze symbolu na vnímání produktu

     • výrobek nebo značka se mohou stát i samy symbolem s daným významem

4. Modifikace modelu Podnět – černá skříňka – odezva spočívá: (str.7,8)

   • ve sledování vazeb mezi PODNĚTY A REAKCEMI a snahu se je poznat a vysvětlit pohledem uvnitř černé skříňky spotřebitele

   • v rámci „černé skříňky“ sledujeme interakci PREDISPOZIC A KUPNÍHO ROZHODOVÁNÍ

   • ve sledování, jak marketingové a další PODNĚTY působí na chování spotřebitele

   • sledování jak různé situační vlivy (prostředí) působí na rozhodovací process

   • ne vždy se při kupním rozhodování objevují v plném rozsahu všechny fáze, rozlišujeme:

   • úplné kupní rozhodování – s významným zastoupením všech jeho fází

   • omezené kupní rozhodování – se zřetelnou redukcí aktivit spotřebitele v některé z jeho fází (např. nenastává téměř hledání informací)

   • prosté opakování kupního rozhodnutí – rozhodování se omezuje jen na některé parametry nákupu (kdy, kolik)

5. Princip uzavřenosti: (str.87,220)

   • vyjadřuje tendence dokončovat neúplné obrazce, podněty

   • patří mezi ZÁKONY VNÍMÁNÍ

   • jeden z principů organizace vjemů

6. První fází kupního rozhodování spotřebitele je: (str.118)

   • rozpoznání problému – okamžik uvědomění si rozdílu mezi očekávaným a současným stavem

   • vznik jako změna současného stavu

   • vznik jako zvýšení úrovně požadovaného stavu

7. Přenos z generace na generaci jako rys kultury: (str.19)

   • mají relativně největší míru SETRVAČNOSTI ve svém působení na spotřební chování

   • souvisí s RETROMARKETINGEM

   • tradice, návraty (výrobkových kategorií, značek, retromódy, oživení), připomínky (nostalgie)

8. Při segmentaci trhu patří mezi popisná kritéria: (str.171-185)

   • tradiční:

   • demografická – věk, pohlaví, velikost rodiny (domácnosti), životní cyklus rodiny (domácnosti), rodinný stav, vzdělání,

   • etnografická – kultura, subkultura (národnost, rasa, některé další subkultury)

   • fyziografická – fyziografická kritéria a proměnné zdravotního stavu)

   • geografická – území, hustota osídlení, mobilita, geodemografie, další geografické proměnné (klima, přírodní zdroje a jejich kvalita, kvalita ovzduší, morfologie …)

     • netradiční:

   • sociální třídy v širším slova smyslu

   • životní styl psychografická segmentace

   • osobnost

9. Psychologické modely využívají i pro vysvětlení spotřebního chování: (str.7)

   • snaží se vysvětlit spotřební chování jako důsledek psychických procesů

   • sledují především psychickou podmíněnost spotřebního chování (např. jak spotřebitel vnímá vnější podněty, učí se spotřebnímu chování, jak se v jeho spotřebních projevech promítají hlouběji ukryté motivy apod.)

   • chování spotřebitele se sleduje na základě schématu: