spotřební chování

DEF = prostorové seskupení lidí ve stejném čase

• náhodné sociální agregáty (lidé na pláži)

• davy – agregáty se společným tématem

• pasivní (posluchači koncertu)

• aktivní (divácké)

• útočné (fronty)

• únikové

• získávací (při nákupních horečkách)

• expresivní (demonstrace)

1. Mezi spotřební zvyky patří (str.24)

   • mediální zvyky (sledování médií, témat, formátu a reklamy)

   • nákupní zvyky (nákupní kritéria, kde nakupujeme, kdo nakupuje, jak často se nakupuje)

   • spotřební zvyky spojené s produktem - potravní zvyky (národní kuchyně)

2. Mezi tradiční kritéria segmentace trhu se řadí (str.171)

Nazývají se tradiční, protože vstoupila do segmentací nejdříve -> kritéria:

• Demografická

• Etnografická

• Fyziografická

• Geografická

1. Mezi významné zdroje učení se spotřební kultuře patří (str.19)

   • hlavní (instituce): vzdělání (škola), rodiče (rodina), náboženství (kostel), média

   • další: národnost, povolání, jazyk, etnikum, sociální třída

2. Model Podnět – Odezva z pohledu marketingu tvoří (str.7)

   • sleduje, jak marketingové podněty spolu s podněty dalšími působí na chování spotřebitele

     • Pozorování a popsání toho, jak spotřebitel reaguje na určité vnější podněty

3. Nákupní skupiny jsou (str.54,219)

   • lidé, kteří SPOLEČNĚ nakupují (rodina)

   • primární skupiny

   • podstatnou složkou situačního sociálního prostředí při vlastním nákupu

4. Nespokojenost s výrobkem ve fázi nákupního chování s sebou nese (str.130)

   • faktory posilující nespokojenost :

   • více rovnocenných alternativ

   • nemožnost vyzkoušet výrobek

   • dobrovolnost koupě (spotřebitel nemá na vybranou, s daným nákupem se smířil)

   • necitlivý přístup k nástrojům podpory prodeje

   • malá informovanost o výrobku

   • osobnost spotřebitele

   • skupiny negativních vlivů :

   • změna značky / odchod (přepnutí, brandswitching)

   • diskriminace

   • záporné ústní vyjádření – „slovo z úst“

5. Podněty v modelu Podnět – Odezva (ne)obsahují (str.12)

   • jak polohu prvků totálního (komplexního) výrobku, tak prvky marketingového mixu (ceny a jejich změny, distribuční cesta, jednání distributorů, reklamní podněty a marketingová komunikace)

6. Požadavek heterogenity segmentu se týká (str.157)

   • segmenty navzájem mezi sebou jsou naopak svými tržními projevy na daném trhu zřetelně odlišné – segmenty jsou zřetelně heterogenní

   • co největší diference (odlišnost) vztahu k produktu mezi členy segmentu

7. Požadavek homogenity segmentu se týká (str.157)

   • zákazníci, spotřebitelé uvnitř segmentu jsou si co nejvíce podobní svými tržními projevy na daném trhu – segmenty jsou co nejvíce homogenní -> co nejmenší diference (odlišnost) vztahu k produktu mezi členy segmentu

8. Pro kupní chování snižující disonanci je typické (str.135)

Tabulka 5.3. druhy kupního rozhodovacího procesu podle H. Assaela

• vysoké zaujetí

• malé rozdíly mezi alternativami (variantami)