Kriminalistika - zkušební otázky

Zajišťování a zasílání sporného a srovnávacího materiálu: a)sporné materiály: písemnosti(ruční písmo), jejichž pachatel není spolehlivě znám – v kriminalistické praxi jde o různé listiny (smlouvy, dohody, dopisy na rozloučenou), o písemnosti se spornými podpisy, změnami v textu, dopisovanými částmi textu, pseudonymní texty a nejrůznější mnohdy rozsáhlé anonymní texty (výhružné, vyděračské, pomlouvačné, osočující dopisy apod.); úplnost a původnost sporných materiálů je nejdůležitější podmínkou úspěšného zkoumání – vhodnost je zpravidla vyjádřena ohodnocením materiálů jako zpracovatelné, částečně zpracovatelné a nezpracovatelné (za poslední dva případy jsou považovány parafy, samostatné číslice, písmo psané hrubými psacími prostředky jako křída nebo štětec, písmo psané na hrubých podkladech (omítky, vozovky…), písmo rozpité, obtahované, přepisované, silně měněné, kreslené, kopírované, fotografované, školácké, primitivní a rukopis velmi malého rozsahu); nalezené sporné materiály se zasílají ke studiu, přičemž se dbá na to, aby nedošlo k jejich poškození nebo ztrátě; b)srovnávací materiály: veškeré písemnosti, které obsahují písařský projev jednoznačně známého pisatele; srovnávací materiály musí odpovídat materiálům sporným alespoň v těchto aspektech: a)druhem písařského projevu (zásadně lze srovnávat pouze vzájemně si odpovídající druhy písma – kurzivní, hůlkové a perličkové), b)vztahem k písařskému optimu (srovnávat lze spontánní projev se spontánním a měněný s měněným), c)časovou vazbou (je žádoucí, aby sporné i srovnávací materiály pocházely pokud možno z časově nepříliš vzdáleného období), d)rozsahem (platí zásada, že čím menší rozsah má sporný materiál, tím obsáhlejší musí být materiál srovnávací), e)psacími prostředky a psací polohou (vyžaduje se, aby srovnávací materiál byl napsán druhově shodným psacím prostředkem na druhově shodné podložce a ve stejné písařské poloze – kromě toho se vyžaduje ještě srovnávací materiál napsaný optimálními psacími prostředky na optimální podložce v normální psací poloze); Srovnávací materiály se děli na ukázky a zkoušky písma. a)ukázky písma: písemnosti jednoznačně známého pisatele, které vznikly bez vědomí pisatele, že budou použity k identifikačním účelům (písemnosti, které vznikly před vznikem sporného materiálu i po jeho vzniku)→ukázky písma lze např.zajistit při domovní prohlídce, získat z oficiálních zdrojů (škol, úřadů) nebo od podezřelé osoby, přičemž může jít o životopisy, různé deníky, zápisy z porad, koncepty různých dopisů…, jako ukázky podpisů nebo paraf slouží různé výkazy, výplatní listiny, cestovní pasy, presenční listiny, poštovní poukázky…, b)zkoušky písma: písemnosti jednoznačně známého pisatele, které vznikly s jeho vědomím, že budou použity k identifikačním účelům; jejich výhodou je, že jejich obsah i rozsah může být optimalizován ve vztahu ke konkrétní sporné písemnosti, nevýhodou ale je, že pisatel může průběh zkoušky komplikovat, snažit se měnit písmo…; zkoušky písma se provádějí zpravidla diktátem, opisem vhodného textu nebo obrázková metoda, při které pisatel popisuje obsah nějaké kresby (většinou se všechny metody kombinují);