Kriminalistika - zkušební otázky

Hlavní druhy biologických stop a jejich výskyt:

Hlavní druhy biologických stop: V kriminalistice se nejčastěji setkáme s následujícími biologickými materiály: krev, sliny, ejakulát, vlasy, chlupy, moč, kostní a kostrové nálezy; ostatní druhy biologických stop se vyskytují vzácně; Podle vztahu jejich zůstavitele k objasňované události dělíme biologické stopy na: a) stopy pocházející z organismu pachatele, b)stopa pocházejíc z organismu oběti, c)stopa pocházející z organismu jiné(nezúčastněné) osoby, d)směsné stopa pocházející z organismů nejméně dvou osob; Podle místa nálezu dělíme biologické stopy nalezené: a)na místě činu, b)na předmětech a nástrojích, kterými byl spáchán trestný čin, c)na oděvních součástkách a těle pachatele, d)na oděvních součástkách a těle oběti, e)na vozidlech, f)na dalších předmětech a místech(např. místo úkrytu oběti apod.); Výskyt biologických stop: viz. výše; dále pro některé objasňované události je nález určitých druhů biologických stop typický(nejčastěji se biologické stopy nalézají v souvislosti s trestnými činy proti životu a zdraví): a)trestný čin vraždy novorozeného dítěte matkou(plodová voda, krev), b)znásilnění a pohlavní zneužívání(ejakulát, poševní sekret, krev); Nález přichází v úvahu např. i na nedopalcích cigaret, na dopisních obálkách, na oděvních součástkách, na motorových vozidlech apod.;

Vyhledávání biologických stop: stopa můžeme rozdělit na viditelné(krev, lejno, kosti, útržky tkání apod.) a neviditelné(moč, pot, sliny, slzy apod.); nezbytnou podmínkou při vyhledávání stop je trpělivost a dobré osvětlení; zvlášť opatrně a pečlivě je třeba vyhledávat biologické stopy na objektech, které mají podobnou barvu nebo jedná-li se o velmi malá množství biologických materiálů; vyhledávání biologických stop lze usnadnit pomocí ultrafialového záření, pod kterým některé biologické stopy fluoreskují či se naopak jeví jako tmavé skvrny; pro detekci krve lze použít postřik prověřovaných míst luminolem (fluorescence krevních stop) nebo reakci s o-tolidinem (modré až modrozelené zbarvení přítomnosti krve)→zkoušky nejsou specifické a navíc hrozí i nebezpečí poškození biologického materiálu;

Zajišťování biologických stop: má kromě obecných požadavků svá specifika: a)biologických stop se nelze nikdy dotýkat holou rukou (hrozí nebezpečí přenosu vlastních biologických materiálů na stopu a tím její pozměnění a nebezpečí infekce a ohrožení vlastního zdraví→vždy se pracuje s naprosto čistými nástroji a obaly (s výjimkou požadavků na zkoumání DNA není nutné používat sterilní nástroje a obaly), b)pokud je to technicky proveditelné, tak se zajišťují celé předměty, které jsou nositeli biologických stop (zabrání se tím možným chybám při zajišťování stop), c)v případech, kdy nelze stopy získat s jejich nosiči, je potřebné jejich sejmutí z podkladového materiálu (byla vypracována řada metod – seškrabování ostrým nástrojem, smývání materiálu na vatový tampón), při tomto způsobu je zapotřebí zajistit i vzorek podkladového materiálu, a to zpravidla stejným způsobem, kterým se zajišťovala stopa), d)biologické stopy se včetně jejich nosičů zasílají ke zkoumání suché, nikoli vlhké nebo dokonce mokré (nevysušené materiály snadno podléhají biochemickému rozkladu, jsou napadány plísněmi, podléhají hnilobným změnám→vysušení materiálů musí probíhat pouze při pokojové teplotě; v případě např. nálezu tekuté krve je třeba konzultovat příslušné odborníky – za splnění určitých podmínek lze tyto materiály předat ke zkoumání i v tekutém nebo mokrém stavu), e)nejvhodnější obalový materiál pro zajišťování biologických stop je čistý papír (prostupný pro vodní páry, čímž dovoluje případné dosychání biologických stop, naopak nevhodné jsou sáčky z plastických hmot, které nejsou průlinčité a případná zbylá vlhkost nebo vlhkost zkondenzovaná působí na biologické stopy negativně; tekuté biologické materiály se zajišťují do skleněných obalů (zkumavky, láhve), stejně se zajišťují stopy seškrábané nebo sejmuté na vatový tampón), g)je třeba zajistit veškeré nalezené biologické materiály(na místě totiž nelze zjistit, zda všechny nalezené materiály pocházejí z organismu jednoho jedince), h)zajišťování srovnávacích materiálů je často záležitostí zdravotnických zařízení(odběr krve, ejakulátu),některé odběry provádí kriminalistický technik, pro účely zkoumání DNA se srovnávací materiály získávají stěrem povrchu vnitřní plochy ústní dutiny;