Kriminalistika - zkušební otázky

Zkoumání fonoskopických stop: provádí se na speciálně vybavených pracovištích vysoce kvalifikovanými experty→v rámci Policie ČR je tato činnost prováděna pouze na Kriminalistickém ústavu Praha; z fonoskopické stopy se vyberou podle identifikačních kritérií vhodné, nepříliš dlouhé pasáže(asi 2,4 sekundy), ty se podrobí elektronickému rozboru na přístrojích zvaných sonografy, grafický záznam tohoto přístroje se nazývá sonogram a obsahuje údaje o charakteristikách lidského hlasu, dále lze zjistit např. i pohlaví, pravděpodobné stáří apod.;

29)Odorologie:

Pojem a kriminalistický význam odorologie: kriminalistická odorologie se zabývá zkoumáním a identifikací osob a věcí podle pachu; všechny látky mají schopnost uvolňovat ze svého povrchu(odpařovat nebo odsublimovávat) atomy či molekuly, které charakterizují jejich složení; intenzita tohoto uvolňování je různá (souvisí s těkavostí látek, okolní teplotou atd.); kromě přírodních pachů existují i pachy vzniklé v souvislosti s různou průmyslovou činností, provozem dopravních prostředků apod.; Zkoumání pachů je běžné v chemických provozech, dolech a dalších pracovištích, kde je cílem zajištění bezpečnosti provozu před požárem, výbuchem či toxickým působením na pracovníky a okolí(toto však nemá větší kriminalistický význam); hlavní kriminalistický význam má zkoumání lidského pachu a zjišťování přítomnosti výbušnin a drog; pach lze definovat jako plynnou látku, která je schopna po dosažení prahové koncentrace vyvolat čichový vjem člověka nebo zvířete nebo odezvu analytického přístroje; lidský pach je pro účely odorologie většinou označován jako tělesný pach; složení lidského pachu je oproti složení pachu věcí mnohem složitější a proto je i jeho zkoumání složitější; individualizace lidského pachu je dána řadou okolností, které mají na konkrétního člověka vliv(věk, rasa, pohlaví, způsob života, potrava, nemoc, pracovní prostředí apod.); zvířata jsou často schopna člověka podle pachových stop jednoznačně identifikovat (platí běžně pro cvičené psy);

Vznik odorologických stop: vznik těchto stop je velmi jednoduchý a lze jej přirovnat ke vzniku daktyloskopických stop; stačí, aby se část lidského těla či vhodné oděvní součástky se dotkly libovolného předmětu, přenesly na něj určitý podíl potu a tím vytvořily pachovou stopu; za zdroj pachových stop člověka je považován lidský pot a v ojedinělých případech lidský dech; ostatní zdroje lidského pachu nejsou v současné době při odorologickém zkoumání využívány; studie ukazují přítomnost až několika tisíc chemických sloučenin v pachové stopě člověka;

Druhy odorologických stop: odorologické stopy můžeme dělit jednak na ty, které pachatel vytvořil na příchodové či odchodové cestě a jednak na ty, které pachatel vytvořil při pohybu na místě činu; dále jsou pachové stopy, které souvisí s pachem různých věcí, a které lze v řadě případů podle něj identifikovat; pachové stopy jsou obecně charakterizovány malým množstvím hmoty a časovou nestálostí (ono malé množství je dáno mechanismem vzniku a časovou nestálostí a těkavostí jednotlivých složek pachové stopy a jejich následným rozptýlením ve vzduchu, dále přicházejí v úvahu také různé chemické změny (oxidace);