Kriminalistika - zkušební otázky

Kriminalistická balistická zkoumání: a)určení skupinové příslušnosti zbraně: je možné podle tvaru a rozmístění stop jednotlivých funkčních částí zbraně na nábojnici a podle počtu, šířky, smyslu otáčení a úhlu stoupání znaků hlavně zobrazených na střele; v úvahu se bere i ráž, tvar a rozměry nábojnice a střely; pro účely určení skupinové příslušnosti zbraně podle vystřelených nábojnic a střel slouží specializované katalogy jednotlivých druhů zbraní s vyznačením tvaru a polohy jednotlivých stop vytvořených při výstřelu na nábojnicích a střelách; b)individuální identifikace zbraní podle vystřelených nábojnic a střel: je založena na porovnávání jednotlivých stop vytvořených funkčními částmi zbraně na nábojnicích a střelách z místa činu a na pokusně vystřelených nábojnicích a střelách z konkrétní zbraně; pro tyto účely se využívají komparační mikroskopy a výsledky se fotograficky dokumentují; c)zkoumání vlastností zbraní: zjišťuje se původ zbraně, druh zbraně, výrobce zbraně, rok výroby, úpravy zbraně apod.; dále se např. zkoumá pravděpodobnost výstřelu při pádu zbraně apod.; všechny nalezené zbraně jsou vyhodnocovány i z hlediska jejich možného použití v případech doposud neobjasněné trestné činnosti→pro tyto účely je ze zbraně experimentálně vystřeleno a získané nábojnice a střely jsou komparovány se sbírkou nábojnic a střel z míst doposud neobjasněných TČ; d)zkoumání vlastností střeliva: zjišťuje se druh, výrobce, rok výroby, do jaké zbraně je střelivo určeno apod.; v případech pochybností (zejména u staršího střeliva) se experimentálně zjišťuje jeho výkon, tedy dopadová energie střely v konkrétních podmínkách;

Zkoumání povýstřelových zplodin: jsou to různé kovové a nekovové částice vzniklé hořením prachové náplně náboje a zápalkové slože a průchodem střely vývrtem hlavně; část povýstřelových zplodin uniká i různými netěsnostmi zbraně a zachycuje se na rukou a oděvu střílejícího; množství hmoty v povýstřelových zplodinách je velmi malé; dolet povýstřelových zplodin je 2 metry u krátkých zbraní a 3 metry u dlouhých zbraní; povýstřelové zplodiny lze chemicky zviditelnit kontaktní difúzní metodou na upravený fotografický papír (průkazem olova, niklu, mědi, železa, které jsou součástí povýstřelových zplodin); zkoumání povýstřelových zplodin slouží k určení vzdálenosti střelby; významné je to při posouzení možnosti sebevraždy, protože je známo, že člověk si může způsobit sám zásah do životně důležitých orgánů z maximální vzdálenosti cca 75 cm; povýstřelové zplodiny, které unikly netěsnostmi zbraně, mají význam pro posouzení, zda konkrétní osoba střílela nebo byla v blízkosti střelby, zda bylo stříleno v určitém prostoru apod.; pro tyto účely se zajišťují povýstřelové zplodiny (např.na rukou střelce) metodami zajišťování mikrostop a získané vzorky se vyhodnocují v mikroskopu; zkoumání povýstřelových zplodin může přispět i k určení doby, kdy bylo naposledy ze zbraně stříleno;