Kriminalistika - zkušební otázky

35)Pojem, podstata a druhy kriminalistických verzí:

Pojem, podstata a význam kriminalistických verzí: základním úkolem kriminalistické praktické činnosti při odhalování, objasňování a vyšetřování trestných činů je zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti→jde o složitý poznávací proces, představující cestu od poznání drobných dílčích faktů, pochopení a poznání vztahů mezi těmito fakty, až k poznání všech právně i kriminalisticky relevantních událostí, včetně jejího pachatele, příčin, podmínek apod.; specifičnost tohoto procesu vyplývá z přísné právní regulace a z gnoseologických zvláštností, za které lze považovat zejména tyto: a)objekt poznání nelze bezprostředně vnímat, neboť je poznávána událost, která se odehrála v minulosti, b)objekt poznání je definován trestním zákonem, c)subjekt poznání je nadán pravomocemi vyplývajícími ze zákona, které lze uplatňovat pouze na základě zákona v jeho mezích, d)postup poznávacího procesu, jeho rozsah, lhůty a prostředky jsou upraveny právními normami, e)působení obecných zákonitostí vzniku a zániku stop a jiných soudních důkazů; kriminalistická verze je specifická metoda kriminalistické praktické činnosti, spočívající ve vyvození a prověrce všech shromážděnými materiály opodstatněných domněnek o formách spojení a příčinách jednotlivých jevů poznávané události, jako reálně možných objasnění doposud známých faktů či okolností případu a získání faktů nových; jednotlivé etapy myšlení ve formě vyšetřovacích verzí jsou: a)shromažďování faktického materiálu, jeho logická analýza a hodnocení, b)vyvozování a formulace domněnek, které tvoří základ kriminalistických verzí a formulace verzí, c)určování důsledků, které existují nebo mohou existovat v případě pravdivosti vytyčené kriminalistické verze a jejich prověřování; Obsah kriminalistických verzí je dán zákonem, povahou předmětné události a úrovní znalostí subjektu poznání o této události; obsahem kriminalistických verzí jsou i všechna přepokládaná fakta a okolnosti případu, které je třeba zjistit, chceme-li získat správnou odpověď na otázku, zda k vyšetřované události došlo, zda je trestným činem a jaká skutková podstata byla naplněna, kdo je pachatelem, jaké jsou jeho osobní poměry, co napomáhalo ke spáchání trestného činu, apod.; Kriminalistické verze jsou základním metodologickým nástrojem kriminalisty, napomáhají předběžně vyplňovat mezery ve znalostech o kriminalisticky relevantních událostech a odstraňovat mnohoznačnost v interpretaci stop; V kriminalistické praxi existují případy, kdy poznání trestného činu lze dosáhnout i bez využití metody kriminalistických verzí→jde o případy kdy zjištěná fakta a okolnosti nepřipouštějí různá vysvětlení, např. v případech trestných činů výtržnictví, verbálních deliktů spáchaných před mnoha lidmi apod.(uváděné výjimky jsou výrazem skutečnosti, že využití kriminalistických verzí má místo jen tam, kde zjištěná fakta a okolnosti případu dovolují různou interpretaci);