Kriminalistika - zkušební otázky

39)Stadia expertizy: při aplikaci expertizy lze rozlišovat 3 stádia: 1)přípravné stádium, 2)stádium znaleckého zkoumání, 3)stádium hodnocení výsledků znaleckého zkoumání;

1.Přípravné stádium: vytváří předpoklady pro objektivní a úplné znalecké zkoumání; prvním krokem k dosažení cíle expertízy je vyhledání a zajištění objektů expertízy, které můžeme rozdělit do několika skupin(podle předpokladu jejich příčinného vztahu s vyšetřovanou událostí): a)objekty, u kterých se předpokládá příčinná souvislost s objasňovanou skutečností( jde o stopy trestného činu, věci a listiny, mrtvoly, kosterní nálezy, osoba pachatele apod.); b)objekty, u nichž se nepředpokládá příčinná souvislost s objasňovanou událostí(např. pokusně vyrobené srovnávací stopy, ukázky písma apod.); c)pomocné materiály – jde o takové materiály, které pomáhají např.znalci orientovat se v daném případě a současně mu poskytují komplexní informaci o všech skutečnostech, které jsou předmětem znaleckého zkoumání(např. část vyšetřovacího spisu apod.); dalším krokem přípravy je předběžné zkoumání( pouze v těch případech, kdy není zjevné, zda zajištěné objekty mají vztah k vyšetřované události nebo jaké informace mohou obsahovat); dalším krokem je vymezení předmětu expertízy ve formě otázek pro znalce(sestavení těchto otázek se řídí těmito zásadami): a)otázky nesmí přesahovat rámec expertizního oboru, b)otázky musí mít čistě odborný charakter, c)otázky musí být jasné, přesné a konkrétní, d)soubor otázek musí tvořit logicky navazující systém, e)otázky nesmí přesahovat současnou úroveň poznání v daném vědním oboru, f)položené otázky nesmí být sugestivní, návodné, úskočné nebo klamavé; v průběhu přípravného stadia expertizy orgány činné v trestním řízení využívají konzultativní pomoci odborníků;

2.Stádium znaleckého zkoumání: v tomto stádiu má nezastupitelnou úlohu znalec; Přestože stádium znaleckého zkoumání představuje jednotný proces, můžeme vyčlenit jednotlivé etapy: 1)vstupní etapa: znalec si ujasňuje otázky, které bude řešit, vypracovává hypotézy, určuje metody a prostředky zkoumání a jejich posloupnost, 2)analyticko-syntetická etapa: vlastní podrobné a detailní zkoumání jednotlivých objektů, jejich vlastností a znaků, 3)etapa vyvození a formulování závěrů: vrcholné stádium znaleckého zkoumání, srovnávání a hodnocení dílčích výsledků a tvorba dílčích závěrů, následuje vyvození objektivního a úplného závěru, 4)zpracování znaleckého posudku: zde je zachycen průběh a výsledky znaleckého zkoumání; Znalecký posudek se skládá ze tří po sobě následujících částí: 1)úvodní část: obsahuje údaje o osobě znalce, pojmenováním orgánu, který expertízu nařídil, stručné údaje k dané trestní věci, jaké materiály byly předloženy ke zkoumání; 2)nález: detailně jsou zde popsány zkoumané objekty a uveden postup a výsledky zkoumání s označením použitých metod a prostředků zkoumání; 3)závěrečná část: obsahuje znalcovo zjištění ve formě odpovědi na zadané otázky;