Kriminalistika - zkušební otázky

Druhy ohledání: za základní kritéria klasifikace ohledání jsou považovány charakter ohledávaného objektu a posloupnost ohledání; Podle charakteru ohledávaného objektu rozlišujeme následující druhy ohledání: a)ohledání místa činu a jiných kriminalisticky významných míst(cílem je vytvořit si celkovou představu o kriminalisticky významném místě; zjistit jaké konkrétní objekty se na místě nacházejí, posoudit jejich účel a význam, případně vztah k vyšetřované události;stanovit vzájemné prostorové a jiné vztahy mezi jednotlivými objekty na místě a dokumentovat jejich polohu a stav; vyhledat, zajistit a předběžně zkoumat stopy a jiné důkazy nacházející se na místě; vyvodit domněnky o příčinách odchylek od normální situace místa apod.); za kriminalisticky významná místa považujeme místo činu (ta část prostoru, kde se uskutečnil proces, o kterém je možno podle jeho vnější formy předpokládat, že jde o proces společensky škodlivý), místo nálezu (místo kde byl objeven relevantní objekt – od místa činu se odlišuje tím, že pachatel se zde vůbec nemusel vyskytovat – osoba než zemřela došla na ono místo sama), místo zjištění (je zvláštním případem místa činu zejména při páchání trestné činnosti v dopravě) b)ohledání mrtvoly(cílem je získání informací o okolnostech a pravděpodobné příčině smrti, o způsobu usmrcení, o době smrti, o osobě případného pachatele, o totožnosti mrtvoly apod.; tento druh ohledání bývá spojen s ohledáním místa činu, místa nálezu nebo místa zjištění), c)ohledání předmětů(cílem je jejich pojmenování a určení jejich funkce či účelu, zjištění vztahu k vyšetřované události, určení, zda pomocí těchto předmětů byl spáchán TČ nebo zda jde o věci napadené při spáchání TČ a zjištění, zda se na těchto předmětech nacházejí stopy vhodné pro objasnění a dokázání vyšetřované události), d)ohledání stop(cílem je zjištění základních informací o objektech, které stopy vytvořily; provádí se jednak na místě výskytu stop a jednak v laboratořích či úředních místnostech), e)ohledání dokumentů(předmětem ohledání dokumentů je obsah, forma, materiály použité k jeho zhotovení, znaky ukazující na jeho pozměnění nebo padělání a jiné stopy nacházející se na dokumentu; cílem je zjištění jejich vztahu k vyšetřované události, zejména zda mohou být listinnými důkazy), f)ohledání výpočetní techniky(předmětem ohledání je nejen samotný počítač, ale i jeho periferní jednotky, jeho umístění v prostoru, způsob napojení do sítě, doklady a licence k softwarovému vybavení atp.; cílem je určit, zda, kdy, kým došlo k neoprávněnému zásahu do hardwarové a softwarové výbavy a v čem ten zásah spočíval, jaké je softwarové vybavení počítače a zda jde o legálně získané softwarové produkty), g)ohledání zvířat(provádí se jen vzácně; cílem je nalézt identifikační znaky zvířete za účelem stanovení jeho příslušnosti k určitému hospodářství nebo konkrétní osobě; v případech podezření z týrání zvířat lze ohledáním zjistit a dokumentovat stav zvířete a podmínek, v nichž je chováno; u uhynulých zvířat se ohledáním zjišťují informace vedoucí k zjištění doby a mechanismu usmrcení), h)ohledání těla živé osoby(podle trest.řádu prohlídka těla; cílem je zjistit, zda se na těle živé oběti nenacházejí stopy vyšetřované události; jde převážně o stopy způsobené násilím vedeným proti tělu člověka, působením energií, působením chemických procesů, nepodáváním potřebné výživy, zanedbání potřebné péče apod.); Podle posloupnosti můžeme rozlišovat následující druhy ohledání: a)ohledání prvotní(takové ohledání je nejdůležitější a nejefektivnější, neboť dosud nedošlo na těchto objektech k podstatným změnám a degradaci stop a jiných důkazů), b)ohledání opakované(je nutné k němu přistoupit pokud prvotní ohledání bylo provedeno nekvalitně a v průběhu dalšího vyšetřování se zjistí, že na ohledávaném objektu mohou být další, pro vyšetřování důležité stopy či důkazy), c)ohledání doplňující(jsou ohledávány části objektů, které byly v době prvotního ohledání od ohledávaných objektů odděleny či nebyla známa jejich existence či příslušnost k ohledávanému objektu);