Kriminalistika - zkušební otázky

Hodnocení výsledků ohledání: při hodnocení výsledků zjištěných bezprostředním pozorováním ohledávaného objektu a při myšlenkovém modelování průběhu události může kriminalista dojít ke zjištění, že určitá předpokládaná činnost musela nutně zanechat v materiální situaci určité změny, které však nebyly přímým pozorováním zjištěny (např. při ohledání mrtvoly nesoucí stopu po hluboké řezné ráně nenacházíme v okolí žádné krevní stopy), jindy mohou být přímým pozorováním zjištěny změny, které jsou v přímém rozporu s logikou myšlenkového modelu události (např. situace na místě vloupání do bytu nasvědčuje tomu, že pachatel vniknul do bytu oknem, přičemž zkoumání skla z rozbité okenní tabule jednoznačně svědčí, že síla na sklo působila zevnitř objektu); takové změny, jejichž existenci lze logicky přepokládat a na objektu ohledání se nenalézají, nebo naopak, jejich nalezení je v rozporu s celkovou situací a ostatními informacemi, nazýváme v kriminalistice negativními okolnostmi, ty jsou zvláště cenným zdrojem informací při ohledání míst zinscenovaných událostí, tj. uměle vytvořených změn ohledávaného objektu; bez závěrečného hodnocení by nemělo být ukončeno žádné ohledání, neboť domněnky o průběhu poznávané události nebo některých jejich epizod mohou být základem pro formulování kriminalistických verzí; dokumentace průběhu a výsledků ohledání: účelem dokumentace průběhu a výsledků ohledání je podchycení komplexní, názorné a nezaměnitelné informace o stavu ohledávaného objektu v době ohledání a zaznamenání všech podstatných změn způsobených vyšetřovanou událostí; k tvorbě dokumentačního obrazu se využívá protokolování, fotografování, vyhotovování náčrtků a plánků, videozáznamu, případně jiných metod; protokol o ohledání: dělí se na a)úvodní část (datum a místo ohledání, označení události, v souvislosti s níž bylo ohledání provedeno, označení orgánu činného v trestním řízení, který ohledání provedl, označení dalších osob účastnících se na ohledání…), b)popisná část (obsahuje lokalizace objektu, jeho přesný a výstižný popis, postup při ohledání, popis míst, kde byly nalezeny stopy a jiné objekty související s vyšetřovanou událostí, popis nalezených stop a jiných objektů s jejich číselným označením…), c)závěrečná část (obsahuje zejména seznam zajištěných stop a jiných objektů s odkazem, jak s nimi bylo naloženo (zda byly odeslány k expertize a kam)

42)Obecná problematika výslechu: informace o trestném činu jsou zafixovány ve vědomí člověka v tzv. paměťových stopách; informace obsažená v paměťových stopách může být vydělena pouze osobou, jejíž vědomí je nositelem relevantní informace; vydělování informace obsažené v paměťové stopě probíhá pomocí psychického procesu reprodukce(jinou formou vydělování informace obsažené v paměťové stopě je znovupoznání, k němuž dochází při rekognici); metodou získávání výpovědi je výslech; výslechem v kriminalistice rozumíme kriminalistickou metodu, kterou se na základě zákona získávají formou výpovědi kriminalisticky a právně významné informace z paměťových stop obsažených ve vědomí vyslýchaných osob, za přísného dodržení zákonem daných práv a povinností vyslýchaného i vyslýchajícího; cílem výslechu je získání úplné a věrohodné výpovědi v zájmu zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti; Výslechy lze klasifikovat podle různých hledisek: 1)podle procesního postavení vyslýchané osoby: a)vyžadování potřebných vysvětlení, b)výslech svědka, c)výslech znalce, d)výslech podezřelé zadržené osoby, e)výslech obviněného, f)výslech obžalovaného; 2)podle vztahu vyslýchané osoby k vlastní výpovědi: a)výslech osob, které chtějí vypovídat pravdu a jejichž úmysl se kryje s nastalým následkem, b)výslech osob, které chtějí vypovídat pravdu, avšak úmysl se z některých objektivních nebo subjektivních důvodů s nastalým následkem nekryje, c)výslech osob, které nechtějí vypovídat pravdivě; dalšími kritérii klasifikace výslechů jsou např. psychický či fyzický stav vyslýchané osoby, věk vyslýchaného apod.; výpovědí se rozumí sdělení vyslýchané osoby učiněné v průběhu výslechu a zadokumentované podle příslušných právních předpisů; předmětem výpovědi mohou být všechny skutečnosti související s trestným činem či jinou kriminalisticky relevantní událostí; obsah výpovědi získané v průběhu trestního řízení výslechem může být jednak důkazem a jednak informací nedůkazního charakteru; proces formování výpovědi probíhá v několika etapách: 1.získání, shromáždění a zpracování informace, 2.fixace, podržení a přepracování informace, 3.vybavení a reprodukování informace, 4.převzetí, přepracování a procení podchycení informace vyslýchajícím; procesem formování výpovědi se zabývá forenzní psychologie;