Kriminalistika - zkušební otázky

Formy plánování a organizace vyšetřování: forma vypracování celkového plánu vyšetřování není přísně stanovena; v úvodní části každého plánu vyšetřování je uveden údaj o trestní věci, které se plán dotýká(zjištěné okolnosti o dané věci), v další části jsou formulovány kriminalistické verze vyplývající z dosud shromážděných materiálů, třetí část obsahuje údaje o plánovaných úkonech a opatřeních;

38)Odborníci a znalci při vyšetřování:

Formy využití odborných znalostí v kriminalistické praxi: k vydělení mnohých informací obsažených ve stopách, které jsou pro orgány činné v trestním řízení nesrozumitelné je třeba aplikovat specifické metody, prostředky a znalosti z oblastí vědy, techniky, umění či řemesel; specifickými znalostmi a dovednostmi disponuje omezený okruh odborníků; odborné znalosti se v trestním řízení uplatňují ve čtyřech formách, kterými jsou: 1.znalecká činnost: nejvýznamnější forma využívání odborníků orgány činnými v trestním řízení, je upravena zákonem o znalcích a tlumočnících; využití znalců v trestním řízení je upraveno trestním řádem; proces utváření znaleckého důkazu je považován za jednu z metod kriminalistické praktické činnosti; 2.odborná vyjádření: nahrazuje znalecký posudek v jednoduchých případech; v trestním řízení je pokládáno za listinný důkaz; 3.konzultativní činnost: je to poradenská služba orgánům činným v trestním řízení, přičemž znalosti odborníků jsou využívány zejména: a)při předběžném zkoumání stop a jiných soudních důkazů, b)při přípravě, provádění nebo hodnocení některých vyšetřovacích úkonů, c)při posuzování odborných problémů týkajících se způsobu spáchání trestných činů…, d)při instruktážích policistů a pracovníků orgánů činných v trestním řízení za účelem jejich seznámení s odbornou problematikou vyšetřovaného trestného činu; 4.kriminalisticko-technická činnost: je to přímé vykonávání odborných úkonů při vyhledávání, zajišťování, dokumentování a shromažďování materiálních stop v rámci vyšetřovacích úkonů; tuto pomoc orgánům činným v trestním řízení poskytují kriminalističtí technici a pracovníci expertizních pracovišť Policie ČR;

Pojem, obsah a druhy expertízy: proces vydělování informací z kriminalistických stop, jejich zpřístupnění a využití v kriminalistické i soudní praxi pomocí odborných znalostí a metod se nazývá expertíza; expertíza představuje proces tvorby znaleckého důkazu; za subjekty expertízy považujeme: a)orgány činné v trestním řízení, b)znalce, c)pomocné subjekty; Expertízu můžeme definovat jako samostatnou kriminalistickou metodu, spočívající v systému úkonů a operací směřujících k odhalení nebo objasnění skutečností důležitých pro dokazování v trestním řízení za použití odborných znalostí a metod z různých oblastí vědy, techniky, umění a řemesel; podle počtu přibraných znalců rozeznáváme: a)expertízu prováděnou jedním znalcem, b)expertízu prováděnou dvěma znalci, c)expertízu prováděnou více znalci než dvěma(ve výjimečných případech); podle posloupnosti lze expertízy klasifikovat jako: a)prvotní expertízy, b)doplňující expertízy(pokud vyvstaly v průběhu trestního řízení nové skutečnosti…), c)opakované expertízy(pokud se zjistí, že prvotní expertíza nebyla provedena úplně či jsou vyjádření znalce nesrozumitelná, či jsou závěry prvotní expertízy v rozporu s dosud zjištěnými fakty apod.); podle skladby odborných znalostí je klasifikujeme na: a)jednooborové, b)víceoborové (k řešení odborných otázek je třeba znalostí z více oborů, tyto otázky nelze oddělit od ostatních a řešit je nezávisle na nich, protože vyžadují interdisciplinární přístup).