Kriminalistika - zkušební otázky

Druhy kriminalistických verzí: podle sféry činnosti, v níž se verze uplatňují, rozeznáváme pátrací verze, operativně pátrací verze, vyšetřovací verze a soudní verze; 1)pátrací verze: nalézají své uplatnění ve sféře pátrací činnosti kriminální policie; jde především o pátrání po osobách a věcech; podklady pro vytyčování pátracích verzí jsou obvykle fakta identifikačního i neidentifikačního charakteru, vztahující se k objektu, po kterém se pátrá a místům jeho možného výskytu; zvláštností pátracích verzí je skutečnost, že jsou zaměřeny převážně do budoucnosti(na kterém místě a v jakém čase se bude hledaný objekt nacházet); 2)operativně pátrací verze: jsou používány ve sféře operativního rozpracování případů pracovníky kriminální policie; často bývají vytyčovány na základě signálů a poznatků vyznačujících se značnou mírou informační neurčitosti(např. anonymní oznámení); vyšetřovatel, kterému jsou takové poznatky předány, by měl ke zjištěným skutečnostem přistupovat jako k faktům, na jejichž základě vytyčuje a formuluje vyšetřovací verze; 3)vyšetřovací verze: jsou používány v trestním řízení za účelem zjištění a dokázání skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti; prověřování a dokazování důsledků vyvozených z vyšetřovacích verzí je prováděno vyšetřovacími úkony v přísném souladu s ustanoveními trestního řádu; dokázaná vyšetřovací verze znamená zjištění skutkového stavu v takovém rozsahu, jaký je nezbytný: a)pro rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení před zahájením trestního stíhání o odložení věci nebo vyřízení jinak, b)pro rozhodnutí v přípravném řízení o postoupení věci jinému orgánu, zastavení nebo přerušení trestního stíhání, c)pro rozhodnutí o předání vyšetřované věci státnímu zástupci s návrhem na podání obžaloby, d)pro rozhodnutí státního zástupce o podání obžaloby soudu; Prověřená a dokázaná vyšetřovací verze, na jejímž základě je podána obžaloba, je jedním z podkladů pro tvorbu soudních verzí; 4)soudní verze: vytyčuje ji soudce pro potřeby zjištění skutkového stavu věci, který je nezbytný pro rozhodnutí soudu; podkladem pro vytyčování soudních verzí jsou jednak obžaloba a fakta předkládaná žalobcem a jednak fakta uváděná obviněným, resp. obhajobou; teprve po prověření a dokázání jedné jediné soudní verze můžeme říci, že byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti; častým kritériem dělení kriminalistických verzí je obsah kriminalistické verze: a)obecné verze: jejich obsahem je pravděpodobné objasnění kriminalisticky relevantní události jako celku, tedy všech stránek nutných k posouzení předmětné události, b)dílčí verze: jedná se o verze, jejichž obsahem je pravděpodobné objasnění jednotlivých skutkových okolností kriminalisticky relevantní události; vzhledem k informační neurčitosti počátečních vyšetřovacích situací se obvykle nejprve vytyčují verze dílčí a teprve ve fázi rozvinutého dokazování verze obecné; typické verze: mají nezastupitelnou roli na počátku procesu poznání kriminalisticky relevantní události; nejde však o kriminalistické verze v pravém slova smyslu, neboť v jejich základě neleží domněnka vytyčená po hluboké a všestranné analýze dosud shromážděných materiálů konkrétního případu, ale zobecněná zkušenost;