Kriminalistika - zkušební otázky

Hlavní způsoby zkoumání listin, dokladů, cenin a platidel: a)vizuální zkoumání, b)mikroskopická zkoumání, c)ultrafialové záření, d)infračervené záření, e)rentgenové záření, f)elektronová mikroskopie, g)kapkové analytické metody, h)chromatografické metody, i)metody ultrafialové a infračervené spektroskopie;

Velké možnosti v odvětví technického zkoumání listin nabízí počítačový systém analýzy obrazu(LUCIA);

Zkoumání písma psacích strojů: v minulosti byly psací stroje využívány pro snadné a čitelné písemné komunikace, dnes však význam psacích strojů klesá a na jejich místo se posunují počítače; psací stroje dělíme podle různých kritérií; běžné je dělení podle pohonu na psací stroje mechanické, psací stroje s elektrickým pohonem, dálnopisy apod.; kriminalisticky důležité dělení psacích strojů je podle konstrukce psacího mechanismu(psací stroje s typovými pákami, psací stroje s kulovou hlavou, psací stroje s typovým kolem, psací stroje s typovou válcovou výsečí); v písmu psacích strojů se odráží řada znaků jednotlivých funkčních částí psacího stroje(řez=tvar jednotlivých písmen, rozteč=vzdálenost mezi středy dvou vedle sebe ležících písmen, velikost řádkování apod.); individuální identifikace psacího stroje: provádí se podle nálezu individuálních odchylek v textu; spornými materiály jsou nejčastěji různé anonymní, hanlivé, urážlivé a výhružné texty, různé dopisované údaje ve smlouvách apod.;

34)Kriminalistická dokumentace:

Pojem a význam kriminalistické dokumentace: v kriminalistice je nezbytné dokumentovat nejrůznější výsledky kriminalistických metod a mnohdy i postup, který k těmto výsledkům vedl; Základní požadavky kriminalistické dokumentace: 1.věrně zobrazit materiální situaci místa kriminalisticky relevantní události nebo informační podstatu jednotlivých úkonů použitých při jejím objasňování a vyšetřování, 2.umožnit názornou představu o všech zadokumentovaných okolnostech subjektům, které budou dokumentaci později využívat, 3.umožnit obnovení situace v případech, kdy je nutné konkrétní situaci obnovit a zajistit její shodnost se situací původní, 4.poskytnout správný obraz o průběhu a výsledku prováděných úkonů a činnosti v čase, prostoru a v daných podmínkách, 5.zafixovat použité metody, způsoby a prostředky; Základní zásady dokumentace: včasnost a trvalost informací, nenahraditelnost, objektivnost, účinnost použitých dokumentačních metod, úplnost a komplexnost zpracované dokumentace; Základní formy fixace informací: a)protokol, b)obrazová dokumentace, c)topografická dokumentace, d)zvuková dokumentace, e)zvláštní druhy dokumentace;

Protokol: obsahuje slovní, do písemné podoby převedený popis protokolované události, v kriminalistické praxi potom nejčastěji protokolaci průběhu jednotlivých kriminalistických metod; základními požadavky na protokolaci je, aby popisované informace byly zachyceny přesně, jasně a bez subjektivních závěrů sestavovatele a aby byla protokolace cílevědomá, úplná, systematická a objektivní; protokol se dělí na tři hlavní části, v úvodní části je označena událost (trestní věc), ve které se jedná a v jejíž souvislosti byla použita konkrétní kriminalistická metoda, je uvedeno datum, čas a místo protokolace, jednotliví účastníci úkonu a jejich trestněprocesní postavení a případně i meteorologické a světelné podmínky, v popisné části se co nejpodrobněji popíše celý průběh úkonu, v závěrečné části se uvádí seznam dokumentů připojených k protokolu a seznam zajištěných stop apod.;