Kriminalistika - zkušební otázky

Zkoumání zámků, plomb a pečetí: zámky slouží k mechanickému zabezpečení nejrůznějších objektů před neoprávněným vstupem nebo vniknutím do uzavřeného prostoru; nelegální otevření zámků se provádí různými nepravými klíči, nebo paklíči, které jsou hotoveny podle konstrukce jednotlivých zámků; dalším způsobem překonání zámků je jejich násilné odstranění(odvrtáním, rozlomením, působením kyseliny vypáčením apod.); zámky dělíme na dozické zámky, na zámky s bezpečnostní cylindrickou vložkou apod.; cílem zkoumání zámků je zjištění, zda byl zámek otevřen jinak než pravým klíčem a jakým způsobem; v úvahu přichází identifikace nástrojů, které byly použity(hasáky, rozlamovače vložek, apod.); plomby a pečeti jsou označovány jako symbolické uzávěry, jsou snadno odstranitelné, ale jejich neporušení svědčí o tom, že chráněný objekt je v původním stavu a nepoškozený; plombují se měřící přístroje, různé zásilky, železniční vagóny, silniční kamiony apod.; pečetí se trezory, různé výrobky proti nežádoucí manipulaci(např. v záruční době); při zkoumání se věnuje pozornost jejich původnosti a neporušenosti; zjišťuje se, zda označení, které je na nich vytvořeno odpovídá požadovanému označení;

Můžeme provádět buď individuální identifikaci nástrojů podle jejich stop(individuálně lze identifikovat nástroje, které mají malý počet funkčních částí-např. nůžky, kleště, dláta apod., nikoli nástroje s velkým počtem funkčních částí-např. pili, brusky apod.) nebo individuální identifikaci nástrojů podle jejich částí(není zpravidla obtížná, mnohdy postačí pouhé přiložení odlomené části k poškozenému místu nástroje apod.);

Obtížná je v mechanoskopii tvorba srovnávacích materiálů(musí být velmi přesná, pod stejným úhlem a stejnou silou stejnou částí nástroje způsobené poškození apod.);

31)Kriminalistická balistika:

Pojem, kriminalistický význam a objekty kriminalistických balistických zkoumání: kriminalistická balistika se zabývá mechanismem výstřelu, pohybem střely v hlavni zbraně, dráhou střely při letu na cíl a destrukčními účinky střely v cíli, dále zkoumá funkčnost zbraní a střeliva a povýstřelové zplodiny; jde o rozsáhlou a významnou součást kriminalistické techniky, jejíž využití v kriminalistické praxi je velmi frekventované; objekty kriminalistické balistiky jsou především zbraně, střelivo, předměty zasažené střelou a povýstřelové zplodiny; cílem zkoumání nalezených vystřelených nábojnic a střel je především identifikace zbraně, ze které byly vystřeleny; cílem zkoumání zbraní a střeliva je především zjištění jejich funkčnosti(resp. selhání); cílem zkoumání zasažených objektů je především posouzení druhu a energie střely a její dráhy při letu na cíl; cílem zkoumání povýstřelových zplodin je především určení vzdálenosti střelby, vstřelových a výstřelových otvorů a identifikace střílející osoby nebo prostoru, ve kterém bylo stříleno apod.; na předmětech zasažených střelou lze nalézt vstřel (místo, kde střela do předmětu vnikla), výstřel (místo, kde střela předmět opustila), průstřel (střelný kanál spojující vstřel a výstřel), zástřel (místo kde střela v předmětu uvízla) a nástřel (místo, kde se střela od předmětu odrazila); Od okamžiku uvedení zbraně do činnosti až do zasažení cíle střelou lze rozlišit (u střelných zbraní) tři etapy pohybu střely: 1.vnitřní balistika (pohyb střely v hlavni zbraně – nejvýznamnější pro kriminalistickou balistiku), 2.přechodová balistika (krátký úsek dráhy střely těsně po opuštění hlavně, kdy na střelu ještě případně působí tlak plynů vzniklých při výstřelu – je to zhruba 10-20 násobek ráže zbraně), 3.vnější balistika (zbylá část letu střely až do zásahu cíle – může být od několika centimetrů až do několika metrů);