Kriminalistika - zkušební otázky

Druhy zbraní a střeliva: střelná zbraň je uzpůsobený předmět, který slouží k destrukci cíle střelou, která je uváděna do pohybu okamžitým uvolněním nahromaděné energie; podle druhu energie, která se v okamžiku výstřelu uvolní, se zbraně rozdělují na: a)zbraně mechanické (střela je do pohybu uváděna uvolněnou mechanickou energií – luky, praky, kuše – nemají v krim.balistice téměř význam, jelikož chybí hlaveň a tak nelze provádět jejich identifikaci podle stop vytvořených na střele), b)zbraně plynové (střela je uváděna do pohybu uvolněnou energií stlačených plynů – nemají nábojnici – vzduchovky, větrovky, plynovky), c)zbraně palné (střela je pohybu uváděna uvolněnou chemickou energií střelného prachu, případně pouhé zápalkové slože) – dělí se na lafetové (minomety, děla) a ruční, které jsou krátké (pistole, revolvery) a dlouhé (pušky a samopaly); zvláštní skupinu palných zbraní tvoří zbraně vyrobené či upravené podomácku (jejich výroba je zpravidla nelegální a mají řadu specifik, které je odlišují od legálně vyrobených zbraní); ke střelbě slouží především továrně vyráběné střelivo – jeho technické provedení je z velké části normalizováno, což umožňuje v jedné zbrani používat střelivo různých výrobců; náboje jsou po technické stránce charakterizovány řadou údajů, které dovolují jejich přesnou specifikaci a určení pro který druh zbraně jsou použitelné(ráž, délka nábojnice, tvar nábojnice, způsob upevnění střely apod.), součástí náboje je střela a to: a)jednotné střely - kompaktní (je tvořena z jednoho druhu materiálu jako olovo, železo) a plášťov (vytvořená kombinací několika materiálů) - celoplášťové (jádro střely z oceli, olova nebo jejich kombinace je překryto plechovým pláštěm, který ji s výjimkou dna zakrývá) a poloplášťové (plechový plášť nechává odkrytu špičku střely a naopak kryje dno), b)hromadné střely – brokové střely používány hlavně při lovu zvěře; značný význam má druh zápalu, který může být jehlový, okrajový či středový;

Vznik balistických stop, jejich druhy a výskyt: Na vzniku stop na nábojnici a střele se v průběhu děje výstřelu podílejí různé funkční části zbraně: a)vývrt hlavně→plášť střely po celém obvodu, b)zápalník→zápalka nábojnice, c)drápek vytahovače→hrana obruby a drážka nábojnice, d)vyhazovač→dno nábojnice u hrany obruby, e)lůžko pro dno náboje→dno nábojnice včetně zápalky, f)hrana nábojové komory→přední část okraje nábojnice, g)hrana výhozného okénka→válcová část nábojnice, h)hrana závěru→okraj dna nábojnice, i)výstražník→dno nábojnice, j)vývodky zásobníku→válcová část nábojnice; vyhledávání a zajišťování balistických stop nečiní zpravidla problémy; nalezené zbraně je třeba z bezpečnostních důvodů vybít; v případech zajištění revolverů se uvádí, ve kterých komorách byly nabity náboje; místo nálezu nábojnic je nutné pečlivě dokumentovat; předměty se stopami zásahu střelbou se zajišťují buďto celé nebo se vhodným způsobem oddělí potřebná část;