Kriminalistika - zkušební otázky

Ani sebelepší úřední nebo laický popis neposkytne ve své slovní podobě poskytnout přesný obraz konkrétní osoby→řešením které se v kriminalistické praxi užívá je vytvoření grafického obrazu obličejové části hledané osoby, který je v krim.praxi vždy černobílý; Způsoby vytváření portrétu osoby podle popisu: a)kreslířská metoda: nejstarší, příliš pracná, moc se nevyužívá; spočívá v tom, že profesionální grafik podle popisu vyslýchané osoby a v její přítomnost zhotovuje portrét obličeje a vnikající kresba je neustále korigována vyslýchanou osobou; b)metoda skládaného portrétu: je založena na skládání obrazu obličeje z jednotlivých dílů(perokresby či fotografie skutečných osob)→v mnoha variantách jsou tak zhotoveny obrazy např.vlasových pokryvů, očí, uší, nosů, úst, brad, popř. i doplňků jako brýle, pokrývky hlavy apod. tyto se pak v přístroji současně promítají na plátno nebo na matnici a popisující osoba vybírá díly, které nejvíce odpovídají podobě hledané osoby; c)plastická metoda: Gerasimova metoda-domodelování měkkých částí hlavy na odlitek nalezené lebky – využití hlavně při ověřování podob historických osobností, v krim.praxi nemá až na zvláštní výjimky uplatnění; d)vytváření portrétu osoby za pomocí výpočetní techniky: program PORIDOS (PORtrétní IDentifikace OSob) v ČR;

Identifikace osob podle fotografie: jedná se o rutinní záležitost kriminalistické praxe→běžně se s ní setkávají orgány činné v trestním řízení při zjišťování totožnosti osob podle osobních dokladů (OP, cestovních pasů…), policisté při kontrolách řidičů motorových vozidel podle řidičských průkazů atd.; probíhá porovnáváním osoby s fotografií a vzájemným vyhodnocováním znaků v obličeji osoby se znaky na fotografii; omezeně lze tento způsob použít i při identifikaci neznámých mrtvol; zvláštním druhem fotografie je třídílná kriminalistická fotografie(6 x 13), která se zhotovuje souběžně s úředním popisem a s daktyloskopováním osoby→zachycuje pohled na hlavu fotografované osoby ze tří směrů pohledu (vlevo pravý profil osoby, střední část zachycuje pohled na hlavu zepředu, v pravé části je tříčtvrtinový levý profil a osoba má současně doplňky, které běžně užívá);

Identifikace neznámých mrtvol: identifikace neznámých mrtvol metodami portrétní identifikace tvoří pouze jednu z možností jejich identifikace; neznámé mrtvoly se fotografují v původním stavu pro dokumentační účely a následně se upraví a fotografují se pro identifikační účely; úpravy spočívají v omytí hlavy, zejména obličeje, učesání vlasů, sešití případných bodných či řezných ran, použití různých líčidel k zakrytí podlitin, odřenin a dalších rušivých změn v obličeji; mrtvola se fotografuje v sedě; na fotografickém negativu je možné provést retušování;