Kriminalistika - zkušební otázky

20)Metody zkoumání v neviditelném záření: v kriminalistické praxi se široce využívá ultrafialové a infračervené záření a v omezené míře i rentgenové záření, okrajový význam pak mají jednotlivé druhy jaderného záření;

Ultrafialové záření: ve spektru elektromagnetického vlnění předchází nejkratším délkám viditelného světla(fialové barvě), jeho zdrojem jsou různé druhy výbojek, často plněné rtuťovými parami; využívá se k vyhledávání různých druhů biologických a chemických stop, protože řada látek tohoto charakteru při dopadu ultrafialového záření různobarevně fluoreskuje→toho se využívá při vyhledávání stop chlorofylu, různých účinných složek léčiv, některých drog, zbytků výbušnin, stop ejakulátu, krve apod.; dále se toto záření využívá při detekci výsledků chromatografie; dále se ultrafialové záření užívá ve spektrofotometrech, což jsou přístroje, které na základě zjištěné propustnosti tohoto záření zkoumaným vzorkem dovolují určit jeho chemické složení;

Infračervené záření: ve spektru elektromagnetického vlnění následuje za nejdelšími vlnovými délkami viditelného světla(po červené barvě); infračervené záření se vyskytuje v určité intenzitě i v přírodě, což umožňuje např. pozorování za snížení viditelnosti, příp. fotografování za snížené viditelnosti; laboratorními zdroji infračerveného záření jsou speciální žárovky; ; infračervené záření se často využívá při zkoumání listin a dokladů(např. při zčitelňování zakrytých textů), omezeně pak v kriminalistické balistice při zjišťování míst vstřelů; nejširší uplatnění v laboratořích mají infračervené spektrofotometry - umožňují získat absorpční spektra různých látek(nátěrových hmot, léčiv, drog, jedů apod.) a přispět tak k jejich identifikaci;

Rentgenové záření: v současné době se uplatňuje omezeně při prozařování podezřelých objektů(při kontrolách zavazadel, poštovních zásilek apod.); v posledních letech se také využívá pro identifikaci různých chemických sloučenin;

Jaderné záření: jednotlivé druhy jaderného záření jsou v současnosti využívány v kriminalistické praxi velmi omezeně; např. gamagrafie (gama záření) se využívá k prozařování kovových materiálů(trubek, různých dílů apod.) s cílem zjištění materiálových vad(prasklin, dutin, apod.); pro kriminalistickou praxi je vhodné i prozařování proudem neutronů (neutronografie), která umožňuje např. nedestruktivní zkoumání nábojů, střel apod.; další metodou je neutronová aktivační analýza, která umožňuje zjistit velmi přesně prvkové složení vzorku, a to i prvků vyskytujících se ve velmi malém množství, avšak vzhledem k její náročnosti se v kriminalistické praxi uplatňuje minimálně;

21)Charakteristika chemických, fyzikálních a fyzikálně chemických metod v kriminalistice: