Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Typické chemické metody zkoumání jsou:
Kapkové analytické metody se využívají ke zjištění příměsi konkrétní chemické sloučeniny ve zkoumaném objektu. Slouží např. ke zjištění přítomnosti konkrétní látky v razítkovací barvě apod.
Chromatografické metody se využívají především ke zjištění chemického složení nejrůznějších psacích prostředků a razítkovacích barev. Využívá se především chromatografie na tenké vrstvě nebo papírová chromatografie.
Důležité objekty grafické diagnostiky vydavatel chrání tzv. technickými ochranami. To se týká především osobních a cestovních dokladů, cenin a platidel. Účelem technických ochran je ztížit nebo zcela znemožnit padělání těchto objektů.
Pachatelé trestné a další protispolečenské činnosti se mnohdy snaží paděláním spáchat nebo naopak utajit svou činnost. K tomu využívají řadu způsobů. Mezi nejčastěji používané způsoby patří:
Mechanické odstranění části textu spočívající ve „vygumování“ nebo vyškrábání části textu ostrým nástrojem.
Chemické odstranění části textu, při kterém lze výhodně pro některé psací prostředky využít např. prostředek Zmizík.
Dopisování části textu může být v některých případech velmi kvalitní.
Výměna fotografií je zpravidla snadno zjistitelná. Pachatel má značné problémy s připevněním jiné fotografie tak, aby vzbudil zdání původního stavu.
Padělání otisku razítka je opět obtížné a při bližším pohledu jsou takovéto otisky podezřelé. Využívají se techniky kreslení razítek, zhotovení padělku razítek apod.
Znečitelnění, roztrhání, rozmáčení nebo spálení je jednoduché a v řadě případů může mít úspěch, protože původní text takto pozměněného objektu již nelze často zjistit.
Zajišťování sporných materiálů pro diagnostická zkoumání zpravidla nečiní problémy. Srovnávací materiály tvoří především různé psací prostředky, razítkovací barvy, různé nástroje používané při zhotovování tiskových ploten.
§ 3. Mechanoskopie
Mechanoskopie se zabývá zkoumáním nástrojů, stop, které tyto nástroje vytvoři a mechanismem jejich vzniku. Základním úkolem mechanoskopie je identifikace nástrojů, které vytvořily jednotlivé stopy.
Nástrojem se z mechanoskopického hlediska myslí každý předmět, s jehož pomocí lze překonat nějakou překážku, případně usnadnit překonání nějaké překážky. Z tohoto pohledu se nástroje dělí následovně:
Sériově vyráběné nástroje, které jsou běžně využívány při nejrůznější rukodílné činnosti a které lze běžně zakoupit nebo s nimi pracovat na nejrůznějších pracovištích např. kleště, kladiva apod.
Upravené, původně sériově vyráběné nástroje, které jsou pachatelem trestné činnosti upraveny tak, aby co nejlépe vyhovovaly jeho potřebám.
Speciální nástroje zhotovené pachatelem, zejména speciální kasařské náčiní a rozlamovače cylindrických zámkových vložek.
Další předměty použitelné především k překonání překážky, které pachatel často najde na místě činu. Jedná se o různé kovové tyče, trubky, cihly apod. Tyto předměty nemají již charakter řemeslnických nástrojů.