Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty

Stejně jako proces vnímání, i proces zapamatování je selektivní. Kromě výše uvedeného hraje podstatnou roli i např. typ paměti konkrétní osoby a emoce.

Příznivě na zapamatování působí, jestliže je člověk v krátké době po zážitku nucen ho vyjádřit slovy a někomu sdělit.

Nejen proces zapamatování, ale i vybavení si zapamatovaného a reprodukce jsou ovlivněny osobnostními rysy. Člověk si většinou nepamatuje jednotlivosti, ale jejich posloupnost a vzájemné souvislosti. Mezery v paměti pak nevědomě doplňuje svými zkušenostmi a zážitky z jiné doby.

Při znalosti psychologických zákonitostí formování výpovědi a při zkušenostech z vyšetřování obdobných trestných činů může vyslýchající odhadovat pravděpodobné možné zdroje chyb a mezer ve výpovědi a pomáhat je vyslýchanému odstranit pomocí určitých osvědčených postupů. Vyslýchané osobě je např. doporučeno:

• vypovídat o události chronologicky a maximálně podrobně

• znovu si vybavit celkovou situaci

• uvádět u všech informací, kdo je může ještě potvrdit

• pokusit se přesně odlišovat úsudky od skutečně vnímaného

• při nedostatku vyjadřovacích prostředků věc nakreslit

1. Působení na vyslýchaného, aby nevypovídal lživě

Jediným možným prostředkem působení na vyslýchaného je přesvědčování. Snažší je lži předejít důkladnou přípravou a správnou taktikou výslechu. Přesvědčování směřujeme současně na rozum a city vyslýchaného, a to diferenciovaně dle jeho osobnosti. Celý postup musí být vždy v souladu s trestním řádem, nepřípustné jsou jakékoliv nereálné sliby, lži, úskoky a klamání ze strany vyslýchajícího.

K psychologickému působení na lhoucího vyslýchaného jsou vhodné zejména tyto dílčí taktické postupy:

• odhalení příčin lží a jejich odstranění

• odporování kladných vlastností vyslýchaného

• využití vnitřních rozporů ve výpovědi a rozporů mezi výpovědí vyslýchaného a ostatními důkazy

• udržování vyslýchaného v emotivním napětí

Odhalení příčin lží a jejich odstranění

Vyslýchající si rozebere pravděpodobné motivy lživých výpovědí, prověří jejich správnost a pokud je to možné, pokusí se o jejich odstranění.

Důvody lživé výpovědi u svědků mohou být velmi rozmanité, např. strach před odhalením vlastního protiprávního jednání, přátelské vztahy s obviněným.

U svědků – poškozených přistupuje navíc snaha na čin rychle zapomenout. Příčinou lži však může být i pomsta pachateli.

Obviněný zpravidla vypovídá tak, aby pro něho dopadlo vyšetřování konkrétního činu co nejvýhodněji.

Pokud se obviněný nepravdivě doznává, příčinou může být např. snaha zakrýt svoji závažnější trestnou činnost nebo spolupachatele.

Podporování kladných vlastností vyslýchaného

Tento klasický postup může vyšetřovatel použít zejména u svědků a nezkušených pachatelů, pokud zná dostatečně jejich osobnost a předchozí život.