Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty

g) Ohledání těla živé osoby (prohlídka těla podle ust. § 114 tr. ř.) má být zjištěno, v souladu s požadavky zákona, zda nejsou na těle ohledávaného stopy nebo následky trestného činu. Ohledání může provést jen osoba stejného pohlaví, pokud je neprovede přibraný lékař.

h) Ohledání zvířat se v praxi vyskytuje zřídka, obvykle v případech podezření ze záměny nebo krádeže zvířat.

i) Ohledání míst, která nejsou místem činu se provádí, mají-li se na jiných místech, nacházejících se mimo místo činu, najít a zdokumentovat takové okolnosti, které mohou potvrdit nebo vyvrátit pravdivost výpovědi nebo jiných informací. Nejčastěji jde o prověřování alibi.

Účelem ohledání těchto míst může být také nalezení a zajištění důkazů o přípravě k provedení trestného činu.

1. Podle posloupnosti je možno rozdělit ohledání na:

a) Prvotní ohledání je ohledání jednotlivých objektů, provedené v dané věci poprvé. Místo činu a jiné objekty ohledání jsou zpravidla ve stavu, ve kterém se nacházely v době ukončení jednání pachatele trestného činu. Proto je prvotní ohledání nejdůležitější a nejefektivnější.

b) Opakované ohledání je druhým či dalším ohledáním již dříve v téže věci ohledávaného objektu nebo jeho části. Přistupuje se k němu, jestliže při prvotním ohledání byly nepříznivé podmínky, nebo, že na ohledaném objektu by měly být další stopy, které při prvotním ohledání zjištěny nebyly.

c) Doplňující ohledání je dodatečné ohledání objektů, které jsou zpravidla součástí již ohledaných objektů, které však při prvotním event. opakovaném ohledání nebyly ohledány, protože nebyl znám jejich vztah k vyšetřované věci nebo ohledávanému objektu.

1. VÝZNAM OHLEDÁNÍ

V mnohých případech je ohledání prostředkem získání takových informací, které jinými způsoby získat nelze. Jeho význam spočívá tedy především v tom, že umožňuje:

1. bezprostředně pozorovat a hodnotit situaci, prostředí a stav jednotlivých objektů za účelem zjištění charakteru, mechanismu a okolností prověřované události, která má znaky trestného činu nebo existenci trestného činu vyloučit

2. nalézt, zkoumat, hodnotit a procesně zdokumentovat stopy, jiné věcné a listinné důkazy

3. zpravidla poznat způsob spáchání trestného činu, získat informace pro tvorbu vyšetřovacích a operativně pátracích verzí, pro organizaci a plánování vyšetřování, případně pro neprodlené pátrání po pachateli po tzv. „horké stopě“

4. odhalit bezprostřední příčiny a podmínky prověřované události

5. důvodně předpokládat, jaké stopy trestného činu mohou být zanechány na těle nebo oděvu, na použitých zbraních, nástrojích a dopravních prostředcích nebo jiných místech mimo místa činu

Zjišťování informací o situaci nebo stavu ohledávaných objektů spočívá v aktivní a systematické činnosti ohledávajících. Základní poznávací metodou je pozorování.