Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty

• v určení operativně pátracích úkonů, které mají být uskutečněny souběžně s plánovaným úkonem (použití služebního psa při ohledání místa činu apod.) nebo bezprostředně po něm

• v určení, které technické prostředky a pomůcky hodlá vyšetřovatel použít v průběhu úkonu nebo pro zajištění jeho výsledků a kdo tyto prostředky a pomůcky použije

1. Plánování průběhu vyšetřovacího úkonu:

Jedná se v podstatě o určení taktických postupů, které se předpokládají použít v průběhu plánovaného úkonu.

1. Celkový (kalendářní) plán práce vyšetřovatele

V tomto plánu se dosahuje časová koordinace vyšetřovacích úkonů, které plynou z plánování jednotlivých věcí, které jsou současně vyšetřovány. Cílem tohoto plánu je:

• propojení plánovaných úkonů a opatření v jednotný celek, které zajišťuje plynulost probíhající činnosti vyšetřovatele a maximální využití všech souvislostí, které se vyskytují v práci vyšetřovatele

• maximální, racionální využití pracovní doby

• vytváření rezervního času pro konání nových neplánovaných úkonů

Celkový plán práce má obsahovat jednak pracovní náplň jednotlivých pracovních dní a jednak pracovní náplň na delší časový úsek.

1. FORMY PLÁNOVÁNÍ

Promýšlet, plánovat a organizovat musí vyšetřovatel každý případ, každý vyšetřovací úkon. Písemný plán musí však sestavit jen ve složitějších případech, při složitých vyšetřovacích úkonech, nebo když se na vyšetřování podílí více osob. Písemný plán by měl poskytnout dostatečné a přehledné informace o tom, co, kdy, kde a s kým má být vykonáno.

Plánování vyšetřování konkrétního případu by mělo celkem odpovídat jednotlivým etapám vyšetřování.

V počáteční etapě se jedná o plánování prvotních a neodkladných úkonů a opatření.

Ve střední etapě vyšetřování se plánování a organizace provádí podle jednotlivých verzí.

V závěrečné fázi vyšetřování plánuje prověrka zbylé jedné verze a sestavuje se přehledný seznam úkonů, které se musí ještě provést.

Pozitivní výsledky vyšetřování závisejí též do značné míry na schopnosti vyšetřovatele předvídat určité možné události. Vzhledem k množství vlastností a znaků, jak události, tak i činnosti při jejím objasňování, je předvídání pravděpodobnostní.

§ 6. Etapy vyšetřování

Z hlediska trestního řádu „uzlovými body“ vyšetřování jsou:

1. přijetí a prověrka oznámení o podezření z trestního činu

2. postup před zahájením trestního stíhání

3. zahájení trestního stíhání vznesením obvinění proti určité osobě

4. skončení vyšetřování

Z kriminalistického hlediska pokládáme za správné vyšetřování rozdělit do větších celků, a to do následujících tří etap: počáteční, střední a závěrečná etapa vyšetřování. Kritériem uvedené klasifikace jsou odlišné cíle sledované v každé etapě. Mezi jednotlivými etapami existuje vzájemný vztah.