Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty

Vzhledem k tomu, že verze jsou jen metodou zjištění pravdy a nemají důkazní povahu ani právní důsledky, mohou být informace, sloužící k jejich vytyčení, získány jak dokazováním trestně procesní cestou, tak i jinými mimoprocesními způsoby. Dokonce za základ verze mohou sloužit i informace z takových neurčitých pramenů, jako jsou anonymní dopisy, různé zvěsti apod.

Zvláštní význam mají informace, získané operativně pátrací činností, neboť mohou být využity dříve a rychleji než informace z procesních pramenů.

Význam fakt, tvořících základ vytyčení verzí je nesporný. Vyšetřovatel se však nesmí omezovat jen na konstatování jejich existence, musí je objasnit, neboť ne vždy je jev totožný s podstatou. Vyšetřovatel při tom provádí:

1. všestrannou logickou analýzu fakt a okolností, tvořících vytyčení verzí a vyčlenění znaků a vlastností, které je spojují

2. srovnání „faktického základu“ verzí s jejich „teoretickým základem“

Výsledkem porovnání „faktického základu“ verze s jejím „teoretickým základem“ je formulace úsudku, jehož obsahem je pravděpodobné objasnění podstaty nebo jednotlivých prvků vyšetřované události.

Každá vytyčená verze musí být odůvodněna:

1. objektivně existujícími fakty a okolnostmi, zjištěnými při vyšetřování konkrétní události, musí být založena na skupině navzájem souvisejících faktů

2. fakty a okolnostmi, které se nesmí navzájem vylučovat: vytyčená verze musí z nich skutečně vyplývat

Předpokladem zjištění pravdy je vytyčování všech reálně možných verzí. Požadavek vytyčení všech reálně možných verzí má značný praktický význam: zabezpečuje všestrannost, úplnost a objektivnost dokazování.

Proces vytyčení verzí končí vyvozením následků, které by musely nebo mohly existovat, jestliže vytyčená verze je pravdivá.

§ 3. Prověrka kriminalistické verze

Podstata prověrky verzí spočívá v praktické činnosti příslušných orgánů, směřující k potvrzení nebo vyloučení existence důsledků, vyvozených z těchto domněnek. Cíl prověrky verzí spočívá v dosažení pravdy v trestním řízení o konkrétním trestném činu.

Prověrka verzí začíná určením procesních a jiných úkonů, směřujících k nalezení důkazů potvrzujících existenci důsledků. Následuje pak plánování úkonů a určuje se posloupnost jejich realizace. Skutečná prověrka se realizuje prováděním plánovaných procesních a jiných úkonů.

Cílem prověrky verzí je odmítnutí všech verzí kromě jedné a dokazování pravdivosti zbylé verze. Pravdivost zbylé verze lze dokazovat jen zákonným postupem a zákonnými prostředky.

Získání pravdivých poznatků při prověrce verze závisí od dodržování některých praxí prověřených a potvrzených pravidel:

1. Všechny vytyčené verze a všechny z nich vyvozené důsledky musí být prověřeny, bez ohledu na to, zda potvrzují nebo vylučují existenci vyšetřované události, zda svědčí ve prospěch nebo neprospěch podezřelé osoby atd.

2. Všechny vytyčené verze musí být prověřeny souběžně, bez ohledu na zdánlivý stupeň jejich pravděpodobnosti, jehož určení je v podstatě jen subjektivním názorem vyšetřovatele.